SMEČE JANA KUKALA: Chybí víc srdcařek. Mělo by se promluvit s Kvitovou

„Jedním z důvodů, proč Mezinárodní tenisová federace zrušila starý formát, byly české úspěchy. Bylo to podobné jako před časem ve fotbale, kde to bývaly bitvy až do konce a stejně je většinou vyhráli Němci. Něco podobného platilo ve Fed Cupu. Boj do posledního míčku a další česká výhra.

Když se hrálo na tři vítězné zápasy, bylo to pro nás vynikající. Ale zápasy na dvě výhry jsou jiné. Nám moc nechutnají a nahrávají slabším týmům.

Překvapila mě Pálova odvaha nasadit Markétu Vondroušovou a Kateřinu Siniakovou do dvouher na Američanky. Pak bylo ale porušeno pravidlo, že vítězný tým se nemění. Asi v tom hrál roli i zdravotní stav hráček, ale absence Vondroušové v singlu proti Švýcarkám byla hodně znát.

Sice delší dobu po riskantní operaci zápěstí nehrála, ale chytila se na stovce v Anglii a proti Američance Collinsové hrála vyloženě skvěle. Soupeřka vůbec nevěděla, co má proti ní na kurtu dělat. Navíc Vondroušová byla jediná, která se v tomhle formátu cítila výborně už loni v Praze. Týmová soutěž jí sedí. Na Štvanici přejela Britku Raducanuovou a vypadalo to, že na French Open nebude mít soupeřku. Jenomže přišlo zranění...

Z Glasgowa jsem měl pocit, že uvnitř českého týmu to stále dobře funguje, všem na tom záleží, ale v kádru už nemáme týmové hráčky, jako byly Lucie Šafářová a Barbora Strýcová. Srdcařky nám teď chybí. A platí to zejména v případě Petry Kvitové, která sice letos nehrála tak dobře na grandslamech, ale pořád je to naše jednička. Tuhle soutěž, co přišla po Fed Cupu, asi neuznává, ale myslím, že by stálo za to s ní promluvit.

Tento rok byl smolný pro Karolínu Plíškovou, která se zranila v přípravě a marně se celou sezonu zkoušela chytit. Kromě semifinále v Torontu toho moc neuhrála. Podobně se ale ve Skotsku nechytila třeba ani Američanka Gauffová, která na Turnaji mistryň prohrála všechno v deblu i ve dvouhře a přesto ji proti nám nasadili, i když měli v záloze Keysovou.

Plíšková se bohužel momentálně trápí. Flegmatická byla vždycky, ale nervy měla dobré. Chvíli hraje výborně a pak je zase opatrná. Nejlíp jí to jde, pokud hraje odvážně, ale zdá se mi, že moc nepracuje na druhém servisu. První podání má ránu, ale druhé je jen takové plácnutí.

Neúčast Barbory Krejčíkové, která odřekla na poslední chvíli kvůli problémům se zápěstím, neumím zhodnotit. Je možné, že se lekla, když si uvědomila, jak dlouho letos marodila s loktem. Ale v Glasgowě byl i profesor Pavel Kolář, který by se jí na to zápěstí podíval. Asi tam měla být.

A poslední věc: Na finálovém turnaji naštěstí panovala lepší atmosféra než na Masters v Texasu. Do Fort Worth taková akce vůbec nepatří, to je bílé místo, kde je sice jedno z největších letišť na světě, ale to je tak všechno. Pořadatelé museli pouštět i předtočený potlesk, ale ještě to dělali tak blbě, že proti Američankám byl větší aplaus a ty všechno prohrály."