Článek
„V letošním roce dominují mužskému tenisu dva hráči z Pyrenejského poloostrova. Nejprve Rafael Nadal přidal na Australian Open do své sbírky rekordní 21. grandslamový titul, k tomu vyhrál v Acapulcu a zdálo se, že bude hrdinou roku 2022. Nečekaně se ale objevil Carlos Alcaraz Garfia, který slavnějšího krajana v posledních týdnech zastínil, když po Miami získal titul i v Barceloně.
Díky tomu je premiérově mezi nejlepší světovou desítkou, kde mu aktuálně patří 9. místo. Jsem teď moc zvědavý na turnaje v Madridu a v Římě. Ty nám hodně napoví, kdo pozvedne trofej v Paříži. Alcaraz už ale při loňském US Open, kde porazil Tsitsipase a postoupil do čtvrtfinále, dokázal, že je výborný i na tvrdém povrchu.
Kdo je tento odvážný mladík?
Narodil se 5. května 2003 v El Palmaru u Murcie a má předpoklady být velkým šampionem budoucnosti. Je to skvělý atlet s citem pro míč a dominantním forhendem. Také je velmi ctižádostivý. Není divu, že jeho cílem je být světovou jedničkou. Kromě toho, že má výborné podání, tak hraje agresivně, výborně se pohybuje a předvídá. Umí vyhrát, i když se nedaří, což ukázal při semifinále v Barceloně s Australanem De Minaurem, kde úplně neuvěřitelně odvrátil dva mečboly.
Klíčové jsou vřelé vztahy v rodině, stejně jako je to u jeho idolu Nadala. Alcarazův otec hrával tenis závodně a patřil do širší španělské špičky, ačkoli mezinárodně se neprosadil. Důležité bylo, že syna dali do akademie Juana Carlose Ferrera ve Villeně u Alicante. Zajímavé je, že v roce 2003, kdy se Alcaraz narodil, byl právě jeho pozdější trenér Ferrero světovou jedničkou a vítězem Roland Garros.
Ferrero byl hráčem s vysokým IQ, v tom jsou si s Alcarazem podobní. On teď hraje velice variabilní tenis s mnoha stopbaly a má mimořádně propracovanou geometrii dvorce. Díky výborné práci nohou je těžké se mu dostat do bekhendu. Umí se i úporně bránit a je velmi pracovitý.
V juniorce se ani moc neohřál. Už loni vyhrál v Umagu. Všechny čtyři finálové účasti na turnajích ATP pak proměnil ve vítězství, což je v 18 letech úžasné.
Alcaraz má také důležitou vlastnost šampiona - dobrou frustrační toleranci. V Monacu prohrál na úvod se Sebastianem Kordou, ale další týden ovládl Barcelonu. Obdivuje sice Nadala, ovšem hraje spíš jako Federer.
Světový tenis tak má nyní dvě nové osobnosti: dvacetiletou světovou jedničku Polku Igu Šwiatekovou a také vycházející španělskou superstar Carlose Alcaraze. Letošní French Open bude díky nim nesmírně zajímavým turnajem."