Článek
O rekordním utkání ve Zlíně už toho bylo řečeno spoustu, nejen u nás, ale i ve světě z toho bylo velké haló. To, co se ve Zlíně dělo, bylo neskutečné, ty chyby, které tam hráči udělali, se nevidí ani v nižších soutěžích, zároveň se činili střelci a dopadlo to historickým zápisem. I ten průběh byl zcela šílený, když Zlín dal na začátku druhé půle na 3:1 a za sedm minut prohrával 4:3. Samozřejmě se tomu zasmějeme, ale jak řekl Mára Kulič (trenér Boleslavi – pozn. red.), tohle je zápas, který se odehraje jednou za sto let. Jak zápas běžel a branky hostí naskakovaly, tak v podání Zlína docházelo k totální deziluzi, ztrátě koncentrace, hráči kupili individuální chyby, organizace hry se úplně rozpadla.
Už během loňské sezony jsem tvrdil, že Zlín nemá dostatečně kvalitní kádr na to, aby byl stabilním ligovým klubem. K záchraně ligy v minulém ročníku jsem byl hodně skeptický, bylo to pouze malé vítězství. Říkal jsem si, jestli je to vlastně pro klub dobře, kdyby spadli na hubu, tak mohli začít budovat kádr od podlahy. Mohlo dojít ke změně filozofie, místo toho začali kádr na současnou sezonu slepovat na poslední chvíli, a jak vidno, úplně se jim to nepovedlo. Pan majitel Červenka to má hodně složité, odešlo mu hodně sponzorů, teď je na to v podstatě sám, z čehož logicky pramení i to, že možnosti pro sportovního ředitele Zdeňka Grygeru jsou omezené, posilování je složité. Mají tam hned několik slibných mladíků, u kterých je velký potenciál (Cedidla, Tkáč, Kolář, Slončík), možná by stálo za to, postavit kádr víc okolo nich. Zlín teď stojí na rozcestí a musí si položit otázku: Chceme nejvyšší ligu za každou cenu zachraňovat, nebo budeme myslet více do budoucna a už teď začneme budovat kádr pro druhou ligu? S tím je spojená i často omílaná změna myšlení celého klubu. Uvidíme, jakou cestou se vydají…
Nechci být soudce toho, jak dělají fotbal ve Zlíně, oni mají nastavený nějaký směr, ten mi ale nepřijde úplně ideální. Mohli by si vzít příklad z Pardubic, ty to začínaly budovat od píky, postavily to na mládeži, na svých odchovancích, to je ten správný směr, jak by měl regionální klub v našich podmínkách fungovat. Příkladů klubů, které spadly z nejvyšší soutěže a dokázaly se rychle vrátit s jinou DNA, je několik, třeba Olomouc, která takhle vychovala Kalvacha či Jemelku.
Uplynulé kolo bylo hodně zvláštní i pro gólmany, několik z nich hrubě chybovalo (Rakovan, Bajza, Tvrdoň), jiní naopak podali heroické výkony (Jedlička, Budinský). Chyby, které brankáři v uplynulém kole udělali, byly do očí bijící, bezpochyby své týmy srazili dolů, ale furt je to pouze jeden článek z jedenáctidílné skládačky. Líbilo se mi vyjádření trenéra Koubka, který Tvrdoně podržel, ono mu vlastně ani nic moc jiného nezbývá, protože ve čtvrtek hrají Evropu a tam bude Slovák opět v brance. Matěje Rakovana je mi opravdu líto, naskočil po zranění Dostála, inkasoval sedm branek od Plzně, teď devět od Bolky. Jde vidět, že není v pohodě, navíc hraje za týmem, který mu moc nepomáhá, udělal první chybu a už se to s ním vezlo. U gólmanů je to specifické v tom, že když udělají chybu, tak je to vidět úplně nejvíc ze všech. Naopak když gólman zazáří, jako třeba Jedlička v Jablonci, tak je za opěvovaného hrdinu, v tomhle to mají hodně odlišné.
Liberec k zápasu s Plzní přistoupil trošku jinak než k těm předchozím, které si dokázal dobře rozehrát, pak ale od 60. minuty začal odpadávat a zápasy ztrácel. V sobotu nevlítnul na Plzeň hned od první minuty s takovou vervou jako jindy a vyplatilo se mu to. Trenér Kozel o repre pauze určitě hodně zapracoval na koncentraci po celou dobu zápasu. K velkému překvapení pomohl i profesorský výkon Plzně, která k zápasu nepřistoupila správně. Západočeši se nedokázali dostat do tempa, ve kterém hráli před pauzou. K nemastnému výkonu výrazně přispěly i chyby Tvrdoně, ten první brankou posadil Liberec do sedla. Na jeho vrub šly všechny inkasované branky, snad jenom u druhé to nebyla vyložená chyba. Musím ale vyzdvihnout hru Liberce, ten byl agresivní, důrazný, rychlý a konečně si dokázal udržet úroveň po celých 90 minut.
Nedělám to rád, ale opět se musím vyjádřit k výkonu rozhodčích, nejvíce mě zarazila neuznaná branka Tischlera, kterou posvětila i komise rozhodčích. Já v této situaci zastávám zcela opačný názor, gólman neměl žádnou šanci střelu chytit, byla z bezprostřední blízkosti a šla do šibenice, navíc Krobot brankáři ve výhledu ani nepřekážel… Dle výkladu pravidel to je možná správně, co se ale týče fotbalového citu, tak je to nepochopitelné. Dalším velkým tématem bylo vyloučení teplického stopera Mičeviče, komise řekla, že se o červenou kartu nejednalo, v tomhle případě s ní souhlasím. Za mě se jednalo o krásný obranný zákrok. Chápu, že rozhodčí u videa vidí, že nohy šly hodně nahoru, ale to už bylo potom, co byl balon dávno pryč, navíc Tanko už by míč nedostihl, takže tady zjevná chyba.
Slovácko za posledních sedm zápasů mělo v Edenu skóre 1:22, trenér Svědík věděl, že musí něco změnit, to se mu do určité míry povedlo. Sešívaným to hodně ztížil, Slavia byla ráda, že ji dvanáct minut před koncem vysvobodil mladý Jurásek. Tým z Uherského Hradiště umí hrát velké zápasy, ani tentokrát nedal kůži lacino, jako nedávno na Spartě… Umí dobře bránit, do defenzivy jsou perfektně připravení, skvěle organizovaní, rukopis Martina Svědíka je zcela očividný. K vyrovnanosti zápasu pomohla i velká rotace Slavie, nakonec však rozhodla diametrálně odlišná síla a šířka kádru, domácí zaslouženě uhráli tři body. Třeba takový Masopust nastoupil na pozici středního záložníka, tomu už chybí asi jenom brána, jinak byl úplně všude. Líbil se mi i Boluwatife Ogungbayi, ten nastoupil poprvé v základní sestavě a určitě nezklamal, vidím u něho potenciál, stejně jako trenérský tým. Musí na sobě ale ještě hodně pracovat, aby se dostal do užší rotace Jindry Trpišovského.
Utkání 12. kola Fortuna ligy, SK Slavia Praha – 1. FC Slovácko, hrané 21. října 2023 v Praze.
Trenérské duo Českých Budějovic Nikl se Zápotočným se řadí k té sortě domácích trenérů, kteří učí své kluky hrát kombinační fotbal odzadu, v rychlosti, v dynamice stejně jako v těch nejlepších evropských soutěžích. Samozřejmě se projevují jakési porodní bolesti, na začátku sezony dostávali hodně branek, ale věřím, že se vydali tou správnou cestou. Je sympatické, že ať proti nim stojí kdokoli, tak od své filozofie neuhnou, ani na Spartě tomu nebylo jinak. Na jihu Čech odvádí dobrou práci, mají tam mladé kluky, postupně ten tým budují, jde na nich vidět, že mají jasně danou vizi, to je přesně to, co Zlínu chybí… Oba trenéry znám, fandím jim a věřím, že Budějovice půjdou nahoru, určitě na to mají.
Sparta je aktuálně na vynikající úrovni, stále to ještě není ta Sparta, o které se říkávalo, že když jedete na Letnou, tak už v Průhonicích prohráváte 0:1. Tehdejší generace si to vydobyla dlouhodobými skvělými výkony a celou řadou úspěchů a titulů, tak daleko ještě současná Sparta není, ale jednoznačně je na správné cestě. Každopádně jet v současné době na Letnou je pro soupeře velký zážitek, protože tam na ně čeká vyprodaný stadion a fantastické mužstvo. Když k tomu soupeř přistoupí tak jako Budějovice, může z Prahy odjíždět s pocitem slušně odvedené práce, i když výsledek tak třeba vypadat nemusí. Také bych chtěl ocenit správnou mentalitu v klubu, kterou si chválí i trenér Priske. Právě on je pro mě tím, kdo nastolil změnu přemýšlení, a nová smlouva je pro něho jenom zaslouženou odměnou. Sparta je na dobré cestě, aby jí byl navrácen ten dávný lesk, momentálně je pro mě o jedno procento dále než Slavie.
Je lepší při hře do hlubokého bloku Sparta, nebo Slavia? Příspěvek z pořadu Přímák Video: Sport.cz
Všechny tři pohárové zástupce čekají mimořádně těžké zápasy. Plzeň jede do Záhřebu, kde Sparta jako snad v jediném zápase v dosavadní sezoně propadla herně, narazila na soupeře, který byl ten den fantastický. Plzni navíc bude chybět duo Staněk–Durosinmi, což je citelná ztráta, i tak věřím tomu, že dokážou Dynamo potrápit. Sparta má tradičního soupeře pražských S posledních let, Glasgow Rangers, ohromně těžký duel, přesto se klaním na stranu domácích, hlavně kvůli Letné, kde jsou opravdu silní. Slavia jede do Říma na AS, což je tzv. zápas za odměnu, změří síly se skutečným evropským velkoklubem. Sešívaní byli nedávno oceněni i slavným trenérem Mourinhem, který prohlásil, že je to klub na úrovni Ligy mistrů, což i já dlouhodobě o Slavii tvrdím. Uvidíme, jak si čeští zástupci povedou, věřím v devět bodů, tentokrát by to byla velká senzace, ale náš koeficient by to potřeboval.
