Článek
Plzeň ve čtvrtek v Konferenční lize udělala historický úspěch, když postoupila po penaltách do čtvrtfinále. Zas a znovu musím dát kredit trenérovi Koubkovi, kterému se na západě Čech daří něco mimořádného. Za pochodu zvládá tým přestavovat, přitom výkony jdou stále nahoru. Zabudovává nové hráče, navrátilce z hostování, případně posouvá dlouholeté stálice na úroveň, o které ani oni sami možná nevěděli, že na ni mohou dosáhnout.
Troufnu si tvrdit, že Viktorka zvládla zápas v Jablonci hlavně díky euforii a sebevědomí ze čtvrteční výhry. Na severu Čech proti ní stál totiž velmi silný soupeř, navíc se hrálo na těžkém terénu. Zaslouženě jsou její tři hráči (Šulc, Hranáč, Chorý) v nominaci Ivana Haška. Plzeň se teď může soustředit především na Konferenční ligu, kde ji čeká Fiorentina s Tondou Barákem, protože ztráta na Slavii se Spartou už je moc velká.
Slavia do zápasu s Libercem vstoupila tak, jak jsme u ní v domácích zápasech zvyklí. Od úvodních minut byla hodně aktivní, presovala, měla tlak, z něhož vyplynul Žambůrkův faul na Davida Douděru, po kterém sešívaní zaslouženě kopali penaltu. K té se postavil Jurečka a suše proměnil. Kdo čekal, že slávisti budou pokračovat v náporu, ten se mýlil. Hráči Slovanu si začali více věřit, v určitých fázích zápasu byli lepší. Na Slavii se podepsal náročný program, bylo vidět, že hráči toho mají dost, jak řekl sám trenér Trpišovský, v určitých momentech jim vypadly motory, Severočeši na tom byli běžecky o poznání lépe.
Škoda pro Liberec, kdyby byli od začátku odvážnější, nebo měli v některých momentech více štěstí, či kdyby proti nim nestál Jindra Staněk, který neuvěřitelně zlikvidoval trojšanci Kulenoviče, tak mohli pomýšlet na body. Mohli využít toho, že Slavia nebyla ve své kůži. V Edenu se taková šance už nemusí dlouho opakovat. Souhlasím s Trpišovským, že kdyby Pražané dostali gól, tak by pro ně bylo extrémně složité ten zápas opět zlomit na svoji stranu.
Liberecký lodivod Luboš Kozel mluvil o tom, že jeho mužstvo takhle velké zápasy hraje jenom výjimečně, na některé kluky to dolehne. Podvědomě se zatáhnou, hrají jednoduše, mají strach udělat sebemenší chybu. Nastoupí na hřišti velkého favorita, před skvělou kulisou, spoustou fanoušků, nervozita u některých z nich hraje roli a pak ten výkon není tak odvážný, jak by měl být. Když už se ale odhodlali k otevřené hře, tak si ukázali, že s nedělní Slavií to šlo, bohužel pro ně jenom v úsecích duelu a to jim nakonec nestačilo na body.
Sparta měla za sebou ještě náročnější program než její arcirival, navíc šla do zápasu s Hradcem s několika debakly v zádech. Letenským hodně pomohl brzký gól, uklidnili se, vypracovali si další šance, zápas mohli zlomit už dříve. A když na začátku druhého poločasu skóroval Kuchta, nebylo už pochybu o tom, kdo zápas opanuje. Branka Hradce v závěru už byla pouze kosmetickou úpravou, nic neřešila.
Pro obě pražská S byly nejdůležitější tři body, nehraje pro ně takovou roli, jak hra vypadala, hlavně že v boji o titul neztratili. Sparta měla zápas více pod kontrolou, vytvářela si více šancí než Slavia. Zasloužené výhry obou týmů, dalo se předpokládat, že výkony vzhledem k náročnému programu nebudou ideální, myslím si, že to i tak zvládli velmi dobře. Oba už se těší na reprezentační přestávku, kdy si budou moc odpočinout, zregenerovat a nabrat síly do závěrečné fáze sezony.
Baník vyjel do Pardubic, a jak už jsme u něho zvyklí, tak na domácí porážku zareagoval venkovním vítězstvím. Žádná hitparáda to ale nebyla, Ostrava přežila šance domácích a pak se sama prosadila po rohovém kopu. A přestože Pardubice dohrávaly se dvěma červenými kartami, z čehož hlavně ta první byla hodně přísná, tak dokázaly hosty v závěrečných fázích zápasu zatlačit. Kovymu se na jednu stranu nedivím, že mu ujely nervy, samozřejmě by se to stávat nemělo, ale jsme lidi, navíc on sám je pod tlakem, protože i přes dobrou hru nepřicházejí výsledky. Věřím, že se z toho poučí. Ale zpět k tomu, co se dělo na hřišti. Přijde mi fakt dost ostudné, že se Baník, tým, který by měl být tím čtvrtým českým velkoklubem, brání proti devíti, to je až neuvěřitelné. Kdyby Ostrava vyhrávala doma tak jako venku, tak se možná pere o titul, pořád je to u Baníku tatáž písnička.
Korunu tomu všemu dal trenér Hapal, když tým chválil a mluvil o tom, jak to urvali na morál. Vzhledem k tomu, kde se Baník pohybuje a jaké má ambice, tak mi tohle vyjádření přijde minimálně hodně, hodně nešťastné. Vždyť bránili vedení 1:0 proti devíti, navíc proti nim stál tým, který bobuje o holé přežití v soutěži, opravdu zvláštní výrok.
Karviná přivítala v duelu o „šest“ bodů České Budějovice. Domácí před duelem propustili trenéra Jarábka a mužstva se na klíčový duel ujali trenéři třetiligové rezervy Marek Bielan s Radimem Grussmanem. Tým dostal ten pověstný impulz a domácí bitvu zvládl. Ještě bych se zastavil u trenéra Jarábka. Ve Slezsku odvedl veliký kus práce, když tým přebíral, tak ho dokázal zvednout, postupem času už to ale mělo sestupnou tendenci, a když výsledky nepřicházejí a konec soutěže se blíží, tak je změna trenéra logickým krokem. Duel rozhodla penalta domácích, která se bohužel pro Budějovice dneska běžně píská, i když je to smůla, tak to holt penalta je.
Karvinští díky třem bodům přeskočili právě Jihočechy, ve spodku tabulky je to hodně zamotané, vyrovnané. Vidím to hlavně na urputnou bitvu třech posledních celků (Budějovice, Karviná, Zlín), která se může stejně jako minulou sezonu rozhodovat až v závěrečném kole nadstavby. Pardubice mají díky skvělému vstupu do jara trochu nahráno a vytvořily si aspoň malý polštář.
Jedním z mužů zápasu proti Hradci byl Jan Kuchta, kterého do své první nominace Ivan Hašek nezahrnul. Dle mého názoru se jednalo o správný krok, důvody jsou zřetelné. Zaprvé chtějí mít klid na práci, kdyby byl někdy z belmondských hříšníku povolaný, řešilo by se jenom to. Zároveň je to pro neposlušníky varovný prst a šance pro další hráče, kteří by se třeba do reprezentace nedostali. Za nominaci jsem celkově hodně rád, je tam pět nováčků, kteří nemají s áčkovou repre ještě zkušenosti. Moc se těším a jsem zvědavý na to, jak se budeme prezentovat. Čekají nás dva přípravné duely, u kterých nepůjde zase tolik o výhru jako o poznávání, ale každé zvládnuté utkání nám může před těžkým Eurem zvednout sebevědomí.
