Článek
Derby bylo tentokrát více o fotbale než o válce, což mě nepřekvapilo. Oba týmy se oproti loňskému podzimnímu střetnutí ohromně posunuly, s jarními zápasy z minulé sezony bych to úplně nesrovnával, protože tam už jde liga do finiše, je tam nějaký bodový rozestup a hodně se taktizuje. Proto byl pro tento konkrétní duel předpoklad, že by mohl být otevřenější, fotbalovější a hráči nám přesně tohle doručili. Viděli jsme vynikající zápas ve velké intenzitě se skvělou atmosférou.
Slavia zaklekla hned od úvodu utkání svého arcirivala a zápas v prvních dvaceti minutách dokázala rozhodnout. Sparta se z toho dostala ve druhém poločase, kdy snížila, měla šance na vyrovnání, ale sešívaní už si to zvládli pohlídat. Na konci zápasu opět stříkaly emoce, což je ale vzhledem k důležitosti zápasu a k vypjaté situaci mezi oběma kluby pochopitelné, navíc to k derby jednoznačně patří. Jsem ale rád, že se emoce udržely v určitých mezích, ne jako loni.
Velkým tématem je také nenasazení Lukáše Haraslína do základu, můžeme se bavit také o tom, že na lavičce zůstal i Rrahmani. Když ve druhém poločase oba naskočili, jednoznačně hru pozvedli. Nevidím však dovnitř týmu, beru to tak, že se trenér Friis nějak rozhodl a s konkrétním taktickým plánem šel do utkání. Je to ovšem velký luxus, nechat dva takové plejery pouze na střídačce, jenom to dokládá, že Sparta je mužstvo evropského formátu a může si občas dovolit i takovéhle hráče chystat až do rozjetého zápasu. Ve Slavii by se totéž dalo přetočit na Ondřeje Lingra.
Ještě jedno jméno mne uhranulo, a to Tonda Kinský. Dvakrát se v zápase pustil do hodně riskantní rozehrávky, ze které muselo trenérovi Trpišovskému zatrnout. V obou případech to však vyšlo, hlavně v první situaci to David Zima vyřešil perfektně. Strašně se mi na Tondovi líbí jeho klid, jak při rozehrávce, tak při chytání. Je vidět, že sebedůvěra hráčů je obrovská. Na Zimovi je vidět, že poprvé od příchodu do Slavie si věří, a přijde mi to jako definice toho, v jaké je Slavia pohodě.
Polštář na čele ligové tabulky sice narostl na šest bodů ve prospěch červenobílých, pořád se ale nemůžeme bavit o tom, že je jakkoliv rozhodnuto. Máme za sebou teprve třetinu základní části, společně s nadstavbou je ve hře ještě 75 bodů, takže z pohledu Sparty není na pořadu dne jakkoliv panikařit.
Před zápasem šly hlasy z obou táborů, že s volbou hlavního rozhodčího nesouhlasí ani jeden. Ladislav Szikszay však duel zvládl, za rok, před kterým odpískal ono neslavně památné derby, se posunul. Jak řekl Jindra Trpišovský, především v prvním poločase o něm nebylo vůbec vědět, což je pro rozhodčího vždy ta nelepší vizitka.
Ke konci zápasu, v úseku od 86. minuty až do konce zápasu, sice udělil jedenáct karet včetně dvou červených, všechny, ale až na druhou žlutou a následnou červenou pro Vitíka, byly správným rozhodnutím. Ona druhá žlutá byla navíc na podnět pomezního, jenom škoda, že ho nemůže opravit VAR.
A skočím rovnou ke druhému derby, které se o víkendu hrálo. Výprask Liberce je pro mě obrovským šokem. Majitel Slovanu přiznal, že produkt předběhl dobu. Některá jeho prohlášení byla až moc velkolepá na to, jak (ne)zkušený ve fotbale je. Myslím si, že ani Honza Nezmar nebyl z některých výstupů nadšený.
Rozumím tomu, že Slovan chce dělat fotbal a potažmo marketing jinak, ale možná by to chtělo zvolit něco méně radikálnějšího. Projektu fandím, ale někdy je potřeba více pokory. Pro Liberec je to obrovská facka, jinak než tvrdou prací se z toho ale nedostane. Naopak pro Luboše Kozla, jehož rozchod s Libercem nebyl úplně korektní, jde o velkou satisfakci. Jde vidět, že kádr Jablonce je hodně silný a zkušený.
Ondřej Kania žehral na to, že mu v týmu chybí lídři. Já tam vidím dva, oba ale do zápasu nezasáhli a patří mezi nejstarší hráče. Honza Mikula, který byl na střídačce, a zraněný Michael Rabušic lídry jsou, ale je pravda, že by to chtělo ještě někoho třeba do středu zálohy. Někoho, kdo to dokáže v momentech, kdy se nedaří pozvednout, vyhecovat.
Ještě loni tam byl například Lukáš Červ, který by se jim teď náramně hodil. Pro Liberec teď bude klíčové se z toho co nejrychleji oklepat, sebrat se a makat dál. Pár věcí si asi pod Ještědem uvědomili, hned po reprepauze vyrazí na Spartu, kde se nedají úplně předpokládat tři body, ale pro Slovan bude důležitá herní tvář a odhodlání.
Klobouk dolů před Ondřejem Pechancem za to, jak se po zpackaném zápase ke svému výkonu postavil. Neschovával se, posypal si hlavu popelem a postavil se ke svému špatnému výkonu jako chlap. To, že uznají chybu hráči, případně trenéři, už jsme si tak nějak zvykli, u rozhodčího je to něco úplně nového. Takováhle upřímná sebereflexe není častá a je potřeba ji ocenit. Rozhodčí jsou mnohdy nedostupní, Ondra možná nastolil nový trend, co dělat, když něco pokazí. Respekt.
Dalším stěžejním momentem uplynulého kola bylo brzké vyloučení nejlepšího ligového kanonýra Jana Klimenta, který viděl červenou už v deváté minutě v domácím zápase s Bohemians. Sigmu tím neskutečně oslabil, zásadně snížil šance Olomouce na jakýkoliv bodový zisk a Bohemka toho dokázala využít. Navíc to bude mít dohru i v podobě dalšího distancu, uvidíme, jak rozhode Komise rozhodčích, ale já bych to viděl tak na 3-4 zápasy. Byly tam nějaké provokace od hráčů zelenobílých, ale to holt musí takovýhle borec skousnout, ne se nechat unést.
Škoda pro něho i pro Olomouc. Honza Kliment je typ hráče, který do zápasu přináší spoustu emocí, ať už pozitivních, či negativních, co by ale za takovéhoto hráče dal současný Liberec.
Posledním tématem, které bych chtěl otevřít, je Viktorka Plzeň. Ta mi v duelu s Pardubicemi přišla utahaná, unavená. Což se dá z části pochopit, zápasů mají spousty, už minulý týden mi přišlo, že jí dochází šťáva v zápase s Boleslaví. Myslím si, že kdyby byla v top formě, tak Ludogorec porazí.
Souboj s Východočechy byl pro Plzeň o vůli, morálu. Nepochopitelný je pro mě čas, který Viktorka dostala. Neděle ve 13 hodin potom, co hráli ve čtvrtek večer, je šibeniční program. Spousta lidí si řekne, že kdyby je posunuli na 16 hodin, tak to jsou jenom tři hodiny, ale jsou to tři hodiny navíc na regeneraci, což se projeví. Do toho proti nim stály Pardubice, které hrály aktivně a nedaly kůži lacino.
Už od začátku sezony tvrdím, že má Plzeň široký kádr, ale v porovnání s pražskými S ta kvalita holt není taková. Trenér Koubek drží víceméně stále tu stejnou sestavu. Teď si během reprezentační pauzy odpočinou, myslím si, že hlavně po psychické stránce už to hodně potřebovali.
Čeká nás reprezentační pauza, přeju klukům, ať se jim daří a získají si důvěru lidí po posledním nepovedeném srazu zpátky. Překvapila trošku nominace Jana Bořila, já si ale myslím, že rozhoduje výkonnost, a ne věk, a z tohohle pohledu nominaci chápu. Možná je to právě hráč, který reprezentaci chyběl, ať už na hřišti, tak třeba v kabině, kde je ochotný říct cokoliv, i když se nedaří.