Článek
Plzeň čekal po reprezentační pauze extrémně náročný duel s Ostravou, navíc kvůli kartám postrádala Lukáše Červa. Viktorka ale ukázala, že je evropským mančaftem, zápas zvládla hlavně po taktické stránce na podtrženou jedničku, za což patří kredit trenéru Koubkovi. Trenér naučil Západočechy hrát výborně bez balonu a využívat rychlého přechodu do útoku, což viktoriáni demonstrovali i ve Vítkovicích.
Pro Baník to byl „zápas pravdy“. Už několikátý za poslední dobu, kdy Slezané mohli dokázat, že se dotáhli na level Plzně. Ale jak už se stává pravidlem, tak selhali. Hlavním faktorem jsou podle mě zkušenosti z těžkých pohárových bitev, které Ostravanům schází. V tomhle smyslu ještě asi stále mrzí vyřazení od Kodaně. Chce to holt čas, pracovitost a trpělivost.
Další sparťanský výpadek
Sparta nastoupila do utkání s Libercem v pozměněné sestavě, nenastoupila ta největší ofenzivní esa. Po zápase to bylo hojně probírané téma. Rotaci přičítám především vytížení daných hráčů během reprezentační pauzy, někteří z nich toho odehráli hodně, navíc určitou roli hraje i cestování, a proto trenér vsadil třeba i na hráče, které měl celou dobu na očích.
Letenští vlétli do zápasu dobře, byli jasně lepší a logickým vyústěním byla první krásná branka. Výkon Pražanů však začal postupně uvadat, pak navíc inkasovali zbytečnou branku – a rázem bylo zaděláno na další malér; z toho Spartě pomohli utéct až střídající hráči.
Došlo ovšem na další herní výpadek při dobře rozehraném zápase. Těžko se hledají důvody, osobně to vidím na kumulaci únavy, především ale té psychické, přece jenom sparťané už za sebou mají velké množství zápasů. Hráči by potřebovali dobít baterky, ale v rozehrané sezoně se k tomu jenom těžko dostanou.
Řezňa v Klubu ligových kanonýrů
Musím upřímně a z plného srdce pogratulovat Kubovi Řezníčkovi, v duelu s Pardubicemi zapsal svoji stou ligovou branku, a nesmazatelně se tak zapsal do historie. Osobně jsem byl u startu jeho kariéry, tehdy to byl ještě takový blázen, v životě to neměl úplně jednoduché, prošel si různými věcmi. Ale už tehdy bylo vidět, že je to skvělý fotbalista s čuchem na góly, který vletí do všeho. Nechal si poradit, což ho taky posunulo. Tím, jak stárnul, se zklidnil a zrál jako víno. Klobouk dolů před ním; řekl bych, že na startu jeho kariéry fakt málo kdo čekal, že by mohl být členem Klubu ligových kanonýrů. Respekt před ním a strašně moc mu to přeju.
Dukla opět prokázala, že je týmem dvou naprosto odlišných poločasů, proto si myslím, že o poločase, kdy prohrávali 0:1, zachovali klid a vyplatilo se jim to – otočili a došli si pro tři body. Tandem Řezníček–Mešanovič je něco, co by mohlo Dukle pomoct k záchraně, dobře se doplňují.
Evropský zápas v Jablonci
Souhlasím s Jindrou Trpišovským, že zápas Slavie v Jablonci by snesl evropské měřítko, šlo o zápas na vysoké úrovni. Skvěle připravené bylo jak hřiště, tak oba týmy. Na Severočeších lze pod trenérem Kozlem pozorovat značný posun, nebojí se hrát odzadu, do rozehrávky šli i proti super presinku Slavie a dařilo se jim z něho vyjíždět. Všechny tři branky, které v zápase padly, byly překrásné, ale ta první byla jako z fotbalové učebnice. Prudká nahrávka, první dotek, tvrdý a přesný centr, no nádhera. Pochvalu si zaslouží také sudí Rouček, který duel odřídil na jedničku, navíc neudělil ani jednu kartu, což je málo vídané, ale chvályhodné.
Největším tahounem současné Slavie je jednoznačně Lukáš Provod. Jeho forma je famózní, je všude, bere si balony, rozehrává, všechno jde více méně přes něho, navíc má výbornou podporu od středních záložníků. Za mě je to aktuálně nejlepší hráč ligy, uvidíme, jaký o něho bude zájem venku, zahraniční angažmá bych mu přál. Bohužel proti hraje věk a vydatně popsaná zdravotní karta, navíc si za něho Slavie patrně řekne ranec.
Když dva dělají totéž, není to totéž
Budějovice opět prohrály, tentokrát padly v Karviné 1:4. Domácí sice loni hráli o záchranu stejně jako Dynamo, ale ten rozdíl mezi oběma kluby je až do nebe volající. To, jak Slezany dokázal za krátký časový úsek pozvednout trenér Hyský, je neuvěřitelné. Jeho protějšek Franz Straka se snaží, dává Jihočechům všechno, ale ten kádr holt nedosahuje ani z daleka ligové kvality. Musí se tedy odrazit od defenzivy, poctivosti, bojovnosti a základních principů; bohužel pro ně tam v duelu s MFK nebylo ani jedno. Oba kluby loni bojovaly o sestup, udržely se a v současné sezoně je mezi nimi ohromný rozdíl. Ale pozor, není to jenom o trenérovi, ale spíše o klubovém vedení…
Spartu čeká asi jeden z tří nejnáročnějších výjezdů, který může ve fotbalovém světe v současnosti absolvovat. Manchester City vyhrál čtyřikrát v řadě Premier League, šestkrát za posledních sedm sezon, loni navíc i Ligu mistrů, to jenom dokresluje, jakým kolosem Cityzens jsou. Úplně se nebojím toho, že by se měl opakovat debakl z Liverpoolu, Sparta se za tu dobu posunula. Pro letenské to více než o bodech bude o předvedené hře, ta jim může přidat sebevědomí a nakopnout je směrem k veledůležité víkendové bitvě s Plzní. Slavia jede do Bilbaa a je v takovém laufu, že se nemusí bát ani silného španělského klubu, podle mě si tam jede pro body. Plzeň už je zkušené evropské mužstvo, na PAOKu na ni čeká peklo, ale věřím, že to zvládne. Závěrem bych chtěl dodat, abychom si vážili toho, že naše kluby vůbec můžou hrát takovéhle zápasy, ještě nedávno to nebývalo samozřejmostí.
