Článek
Máme za sebou nejmrazivější víkend sezony, naštěstí nikde kromě Teplic výrazně nesněžilo, takže kvalita hřišť nebyla tak špatná, aby ovlivňovala výkony hráčů. Měli jsme možnost sledovat relativně dost povedených zápasů, padalo hodně branek, což nebývá v únoru úplně standardem.
Dalším faktorem, který se prolínal více zápasy, byly standardní situace a jejich využívaní. Standardky jsou v moderním fotbale obrovskou zbraní, týmy je hodně pilují, mají na ně speciálně vyčleněné lidi v realizáku a hodně z toho těží. Vyprávět by mohli v Olomouci, která zaznamenala polovinu (17!) svých branek právě po standardkách.
Jako první bych chtěl rozebrat zápas Českých Budějovic s Jabloncem, ve kterém určily ráz dvě červené pro Dynamo. Osobně si z vlastní kariéry ani nevybavím zápas, kdy bychom dohrávali v devíti, navíc k tomu už od konce prvního poločasu, to je obrovsky dlouhý úsek. Budějovice dostávají jednu facku za druhou, až mi jich začíná být líto. Začátek zápasu měli Jihočeši dobrý, ale zase z toho nic vytěžit nedokázali.
Zároveň velké varování pro trenéra Luboše Kozla, jeho svěřenci zápas podcenili, především pak jeho koncovku, kdy od bezkonkurenčně posledních Budějovic dostali dvě branky, což se jim zkrátka nesmí stávat. Na druhou stranu klobouk dolů před hráči Dynama, že to neodpískali a dřeli až do poslední minuty. Je vidět, že po návratu trenérského dua Lerch, Kladrubský mají hráči novou energii, chtíč s tragickou situací ještě něco udělat. Pro kluky v kabině bude obrovskou vzpruhou i příchod Petra Pekaríka, který je velkou personou.
Honza Chramosta se konečně dočkal a vstoupil díky sté ligové brance do Klubu ligových kanonýrů. Obrovská gratulace Honzovi, je to výjimečná meta. Hráčů, kterým se to podařilo, je pár a já jsem rád, že Honza patří mezi ně. Celou kariéru dokazoval, že je to gólový hráč, s přibývajícími lety trošku poupravil svůj herní styl, ale zabijácký instinkt mu zůstal po celou dobu. Druhá věc, jež mu zůstala, je vizáž, protože pořád vypadá jako ten mladíček, který přišel do kabiny áčka Boleslavi, kde jsme se potkali.
Jestli byl šílený zápas na jihu Čech, tak ten v Karviné byl možná ještě šílenější, a to především kvůli dvojímu výpadku světel. Obdobnou situaci jsem zažil v dresu Bohemky, tehdy světla ale vypadla jenom jednou. Jak se shodli oba trenéři, první pauza pomohla více Spartě, druhá spíše Karviné. Pro všechny aktéry to ale muselo být i kvůli velké zimě mimořádně nepříjemné.
Slezané potvrdili, že pod trenérem Hyským hrají skvělý fotbal, na Pražany vlétli. Slova chvály zazněla i od trenéra Friise, který říkal, že by si přál, aby v lize hrálo více týmů jako Karviná. Musím říct, že jsem Spartě věřil, i když prohrávala o dva góly. Na jaře se jí zkrátka daří, tentokrát duel zvrátila díky jedinečné kvalitě Lukáše Haraslína, který v podstatě otočil a udělal zápas sám.
Ještě bych chtěl ztratit pár slov o stoperovi Camarovi, který ve Slezsku hostuje ze Slavie. Osobně bych si vedle něho moc rád zahrál, myslím si, že by se mi vedle něho hrálo skvěle. Finesy, které na hřišti předvádí, zbožňuju. Vždycky pak musí být v té stoperské dvojici, případně trojici někdo zodpovědnější, kdo nehraje na takové riziko. Pak to může fungovat.
Osobně jsem sledoval zápas Boleslavi v Liberci, který byl dlouho vyrovnaný. Slovan konečně nedostal gól v úvodních minutách, což se ukázalo jako klíč. Ze Severočechů bylo cítit, jak je pro ně zápas důležitý. V mrazivém počasí jsme viděli dobré individuální výkony. Zápas rozhodly technicko-taktické chyby. U prvního gólu tam ze strany Boleslavi chybělo zajištění Máry Suchého, kdy to následně Krollis vyřešil výborně. Druhá branka padla po ztrátě při vlastním rohu, nepřerušení brejku – a Krollis to opět provedl výborně. Lotyš nastoupil poprvé v základní sestavě a hned byl mužem zápasu, dal dva góly a vypadal hodně zajímavě, navíc udržel i spoustu balonů. Třetí gól pak zápas definitivně zlomil.
Plzeň opět v Teplicích potvrdila, že je evropským mužstvem, které se dokáže na každý zápas přichystat na 100 %. To se ukázalo i na Stínadlech, kde Viktorka nedala domácím nejmenší šanci. Skvělý výkon podal Durosinmi, který naskočil po extrémně dlouhé době v základu, vstřelil dvě branky a Plzeň dovedl k triumfu. Západočeši se dobře naladili na odvetu s Ferencvárosem, na rozdíl od podzimního duelu jim to Teplice ale hodně usnadnily.
Šlágr kola se hrál v Edenu. Prvně bych chtěl pochválit oba týmy, které odehrály výborný zápas. Baník dokázal, že za poslední měsíce udělal velký progres, ale v neděli bylo vidět, že Slavia je stále přece jenom ještě jiná váhová kategorie. Duel se odehrál v obrovské intenzitě, hráči podali skvělé běžecké výkony. Velkou pochvalu zaslouží i fanoušci obou týmů, kteří byli dokonalí.
I když sešívaní vyhráli jenom o gól, tak šancí měli spoustu, poslední dobou je provází neefektivita v zakončení, nestřílejí branky. Kdyby se jim dařilo lépe v zakončení, mohli vyhrát v klidu dva tři nula. Na druhou stranu mají fakt pevnou defenzivu, v lize na jaře ještě neinkasovali. Za zmínku stojí i oba krajní stopeři – jak David Zima, tak Štěpán Chaloupek odehráli povedený part. Jednoznačně největší silou Slavie v aktuální sezoně je výborná defenziva. Už na podzim, kdy chytal Antonín Kinský, tak nyní, kdy v brance stojí Jindřich Staněk, se sešívaní mohou spolehnout na to, že gól zkrátka dostanou jenom ojediněle a vždycky minimálně jeden vstřelí.
Ve čtvrtek nás čeká odveta Evropské ligy, ve které budeme všichni hnát Plzeň. Západočeši, až na úvod zápasu, podali v Budapešti solidní výkon, mohli uhrát lepší výsledek, ale pořád ztrácí jenom jednu branku. Věřím tomu, že to doma zvládnou a postoupí do dalšího kola.
