PAŘÍŽSKÁ GLOSA: Béčkový biják o žralocích v Paříži, který vlastně vystihuje realitu

Jedním ze symbolů i odkazů pařížských her mají být triatlonové závody, jejichž plavecká část (podobně jako soutěže v dálkovém plavání) se uskuteční v řece Seině. Stát do vyčištění toku, v němž se od roku 1923 nesmělo koupat, nasypal přes 35 miliard korun. Nechal zbudovat obří podzemní nádrž, která slouží k zachytávání odpadní a dešťové vody. Toužil naplnit jedno z ústředních a věčně se zaklínajících hesel letošních her: Udržitelnost.

A byť od počátku panovaly obavy, že to nemusí stačit a olympijské soutěže budou ohroženy, politici si podobně jako v onom zmíněném snímku umanutě jedou svou.

Starostka Paříže Anne Hidalgová dokonce v polovině července do řeky ostentativně vlezla, aby ukázala, že je všechno v nejlepším pořádku. A že narozdíl od svého někdejšího předchůdce a pozdějšího francouzského prezidenta Jacquese Chiraca, který rovněž Pařížanům přislíbil koupání v Seině, ona svůj závazek splnila. „Voda je velmi, velmi dobrá. Trochu chladná, ale není to špatné,“ říkala.

Jenže v pátek, den slavnostního zahájení, přišel několikahodinový déšť a už před Seinou zase svítí červená. Triatlonistům zrušili dva plavecké tréninky, jejich úterní závod přesunuli na středu, kdy mají o medaile bojovat také ženy. Jenže koncentrace enterokoků a bakterií E.coli zůstává vyšší, než jsou limitní hodnoty, nádrže moc nepomohly a je otázkou, jestli noční lijáky, které hlásí předpovědi, vše ještě nezhorší. Prý se dá termíny závodu lehce šibovat, ale při nejhorším se triatlon promění v duatlon (bez plavání), což pravidla umožňují, nicméně u olympiády mi to přijde až moc zásadní škrt.

A nedůstojný.

Alternativa – s přesunem plavání na jiné místo – ve hře není.

Biják o žralocích skončí pařížskou apokalypsou, což u ochuzeného triatlonu naštěstí nehrozí. Jen mi přijde, že politická umanutost je v obou případech až příliš shodná a neumí přiznat porážku.

I o těch přece olympiády jsou.

A to i ty udržitelné.