MADE IN ENGLAND: Energie Manchesteru City je neuvěřitelná. Ani Chelsea je nevykolejila

„Od květnového finále Ligy mistrů, které vyhrála Chelsea, se oba kluby utkaly podruhé. A znovu slavil triumf Manchester City. A zcela zaslouženě. Musím se přiznat, že jsem byl až překvapený, nebojím se říct ohromený, jak svěřenci trenéra Guardioly presovali, přecházeli do represinku a zvládali organizaci hry, bylo prostě neuvěřitelné.

V každé fázi hry jsou blízko soupeřovy branky. Mají krátké hřiště, všichni hráči jsou hodně blízko k sobě. Nestane se, že by někdo neplnil plán, nedržel disciplínu.

Jistě, City hraje pravidelně na vysoké úrovni. Ale když si uvědomím, že ten rozdíl byl tak markantní v souboji s dalším elitním klubem, jsem uchvácen. Dynamika hry Manchesteru byla prostě neskutečná.

Byl jsem zklamaný výkonem ofenzivní trojice Chelsea. Pulišič, Lukaku a Ziyech neměli pro souboj takové úrovně rychlost a dynamiku. Když se na hřiště jako střídající dostali Hudson-Odoi, Mount a Werner, hra Chelsea získala jiné parametry. Rapidně hru zrychlili.

Moc jsem nechápal, proč nedostali důvěru od první minuty. A jen na lavičce zůstal Havertz. Osobně bych do souboje proti Guardiolově družině nasadil nejrychlejší hráče, kteří jsou v kádru. Celkově byl londýnský tým bez energie. Navíc se projevilo, jak moc Chelsea postrádá zraněné Chilwella a Jamese. Trenér Tuchel za ně nemá náhradu.

Jediný okamžik, který mohl zápas zvrátit, byl krátce po pauze, kdy běžel Lukaku sám na brankáře. Kdyby proměnil, Chelsea by získala obrovskou výhodu, protože v defenzivě je schopná hrát velice kompaktně. Ale nedal...

Chelsea nasadila čtyři hráče přes třicet let. Citizens dva. A když se vezme věkový průměr, rozdíl ve prospěch vítězů byl také diametrální. Navíc Guardiola hodně mění sestavu.

Chelsea mohla dát naději adeptům na titul. Kdyby uspěla, tak by Manchester City přibrzdila, vykolejila. Ale za dané konstelace je liga prakticky rozhodnutá. Guardiolův tým je strašně silný. Nepodcení ani sebemenší detail. Jsou dominantní. Každý zápas, každou minutu.

Liverpool postrádá Salaha a Maného, kteří si odjeli plnit reprezentační povinnosti. A jde o příliš velký handicap. Proti Arsenalu v semifinále Ligového poháru hráli sedmdesát minut přesilovku. Kanonýři se zatáhli po vyloučení do obrany v pěti lidech a Liverpool neměl šťávu, aby je překonal. A to přesně koresponduje s bitvou o titul.

Nenechal jsem si ujít ani zápas West Hamu s Leedsem. Hosté byli běžecky lepší, Kladiváře převýšili elánem i nadšením. Když chce West Ham myslet na Ligu mistrů, takovou ztrátu by neměl dopustit. A už vůbec by od týmu bojujícím o záchranu neměl dostat dva góly ze standardní situace. Tím ovšem nesnižuji výkon Leedsu. Výhru si zasloužil, byl lepší.

Jde o zásadní rozdíl. Kluby bojující o titul, k nimž se chce West Ham řadit, si takové výpadky nesmí dovolit. I když... Chelsea remizovala doma s Evertonem, Brightonem a Burnley, což je ztráta šesti bodů. Když přidám remízu ve Wolverhamptonu, jde o osmibodový zásek, který může Chelsea stát titul. Manchester City takové ztráty nepřipouští.

Zaujal mě i další kolaps Manchesteru United. Za posledních pár týdnů Newcastle, Wolverhampton a naposledy Aston Villa. Kluby ze spodních pater, které by neměly znamenat ztrátu.

Ďáblové vedli proti Aston Ville o dva góly a nechají si vítězství sebrat. To dokazuje, že ač jde o velký klub, jsou strašně křehcí, zranitelní.

V jejich případě jde i o výstavbu hry. A ofenzivu samotnou. Mají Ronalda a Cavaniho, což jsou sice superhvězdy, ale mají svůj věk. V produktivitě zaostávají o dvacet branek za Citizens. I proto jsou tam, kde jsou."