MADE IN ENGLAND: Artetu docela chápu. Zákrok Romera vypadá hrůzostrašně, ale co má dělat?

„Zápas mezi Tottenhamem a Chelsea byl divoký a měl všechno: góly, neuznané branky, dvě červené karty, penaltu, plno emocí. Tottenham odehrál nešťastné utkání, vedl 1:0 a vše se vyvíjelo tak, jak chtěl. Vyloučení Cristiana Romera a vyrovnávací gól z penalty vše otočily.

Můj pohled na červenou kartu pro Romera možná bude znít zvláštně, ale vysvětlím ho. Souhlasím s tím, že ten zákrok je nebezpečný, a také je správně, že hráči se chrání. Ale přišlo mi, že Romero odehrával balon, odpálil ho pryč a pak trefil Enza Fernándeze. Nevím, jestli v téhle situaci může s tou nohou něco dělat. Prostě trefil balon, pak došlápl soupeře, těžko tu nohu stáhne. Vím, že videu to vypadá hrůzostrašně, ale co má obránce dělat? Je to prostě složité.

Ve druhé půli byl vyloučen další obránce domácích Destiny Udogie. Zákrok, za který dostal oprávněně druhou žlutou kartu, byl naprosto nesmyslný. Tohle bude mít určitě dohru v kabině. Když jste v deseti, musíte své emoce kontrolovat. Kdyby Tottenham dohrával v deseti, možná by měl šanci něco uhrát, v devíti už je to extrémně těžké. Síly prostě docházejí, což se pak projevilo.

Navíc Tottenham hrál i bez dvou vyloučených vysoko, což mě překvapilo. Věřím, že chtěli uhrát nějaký bod, ale za takové situace bych čekal, že zalezou, budou bránit a čekat na brejk. Trenér Ange Postecoglou se k tomu postavil jinak, chtěl hrát dál otevřeně. Na jednu stranu klobouk dolů za tu odvahu, ale asi nemohli čekat nic jiného, než že dostanou góly. Když máte proti sobě Raheema Sterlinga a další rychlé hráče, je to prostě velice těžké a náročné.

Tottenham hraje jinak tuhle sezonu skvěle, a tak doufám, že ho to nezlomí. Věřím, že Kohouti budou pokračovat v předešlých výkonech a že se v tabulce budou držet nahoře. Jejich hra se mi líbí. Ale kromě dvou vyloučených měli i dva zraněné hráče. Uvidíme, jak to s Jamesem Maddisonem a Mickym van de Venem bude vypadat a jak dlouho budou případně chybět. Především Maddison je společně se Heung-Min Sonem klíčovým hráčem v ofenzivě, dobře hraje taky Dejan Kulusevski.

Případně se s tím budou muset poprat ostatní. Tým, který chce hrát nahoře, musí mít kvalitních minimálně patnáct nebo šestnáct hráčů, s jednou jedenáctkou se hrát nedá. Přijde čas, aby se ukázali ti, kteří nedostávali dosud tolik prostoru. Minimálně dva vyloučení budou stát.

Hodně rezonuje kritika trenéra Arsenalu Mikela Artety směrem k sudím po porážce 0:1 v Newcastlu. Musím říct, že ho docela chápu. Dostat gól, kdy jsou tři sporné momenty v jedné gólové akci, to vyvolá emoce. Řešilo se, zda už míč nebyl v zámezí, jestli nedošlo k faulu, jestli nebyl ofsajd Newcastlu.

Když jsem se na celou situaci koukal, záběry neprokázaly, že míč byl úplně venku, ale ani že byl určitě ve hřiště. Pak se sám sebe ptám: Jak je možné, že v Premier League, kdy je na každém stadionu několik desítek kamer, ani jedna neodhalí, jak to bylo? To mi připadá divné, skoro nemožné. Podle mě to musí alespoň jedna jasně rozsoudit. A i kdyby balon venku nebyl, došlo podle mě k faulu na Williama Salibu. Moc se nedivím Artetovi, že se vztekal. Připravovali se pečlivě na zápas a pak z něj nemají ani bod kvůli rozhodnutí VAR.

Řeší se i kvalita anglický rozhodčích. Když jsem ještě hrál, přišlo mi, že se jejich chyby zametaly pod stůl, neřešily se, nebylo to optimální. A teď to taky nevypadá moc dobře. Mně však hlavně vadí, že se spousta rozhodčích spoléhá na VAR, neberou to na sebe jako dřív. Byl bych radši, kdyby sudí rozhodl a udělal i chybu, než aby pořád spoléhal na to, jestli mu VAR pomůže, něco mu potvrdí, něco ne. Pak je z toho takový maglajz, že se třeba čeká čtyři nebo pět minut, než se rozsekne jedna situace. To je hrozné.

Obrovský příběh píše Luis Díaz z Liverpoolu, jemuž unesli rodiče a tátu stále drží. On stejně nastoupil a na Lutonu zařídil gólem pro Liverpool bod. Všichni to řešili a soucítili s ním, určitě to není jednoduché situace. Věřme, že vše dopadne dobře, směřuje to k tomu. Zdraví je nedůležitější. Ani si neumím představit, jak těžké je to v hlavě. Ale šel do zápasu, ještě dal gól. Nikomu bych tohle nepřál. Člověk si v tu chvíli uvědomí, že fotbal není všechno a že jsou mnohem důležitější věci než dávat góly a vydělávat obrovské miliony.“