Článek
„První poločas mezi Manchesterem United a Arsenalem se mi moc nelíbil. Zaujal mě jen skvěle zahraný přímák Bruna Fernandese, který z něj poslal United do vedení. Ovšem nechápu, že zeď stála výrazně dál, než měla. Snad o metr. Rozhodčí to možná špatně odkrokoval, ale hráči Arsenalu na to měli upozornit. Vůbec nechci snižovat kvalitu, s jakou to Bruno zahrál, kopl to fantasticky. Ale myslím, že kdyby byla zeď v normální vzdálenosti, někdo z ní by při výskoku balon hlavou zasáhl.
Ve druhé půli se hrál atraktivnější fotbal, bylo docela dost šancí na obou stranách, Declan Rice nádherným gólem vyrovnal, ale celkově si myslím, že měl blíž k vítězství Manchester United.
Rasmus Höjlund měl dvě dobré šance, ale je vidět, že momentálně nemá takový střelecký instinkt. Už dvacet soutěžních zápasů nedal gól, je znát, že nemá takové sebevědomí. Třeba první šanci prováhal a Rice mu vypíchl míč. V úplném závěru podržel Arsenal stejně jako už předtím několikrát brankář David Raya. Předvedl dva skvělé zákroky za sebou a zachránil svému týmu remízu.
Nicméně pro Arsenal jde v boji o titul o další ztrátu. Tlak se zvyšuje a je znát, že hráči mají v hlavě, že musejí vyhrávat. Teď už si myslím, že i Kanonýři vědí, že jim ujel vlak a že manko už nedoženou. Na Liverpool ztrácejí patnáct bodů, byť mají zápas k dobru. Ale podle mě už se hraje jen o to, kdy Liverpool titul stvrdí. Cítím, že už i Arsenalem je s tím smířený.
Liverpool však proti poslednímu Southamptonu odehrál první poločas laxně. Hráči si možná mysleli, že vše půjde samo a soupeř se porazí sám. Neběhali, nebránili, byli daleko od sebe. Virgil van Dijk řešil ledabyle situaci, po které dal Southampton gól. A pro Liverpool bylo i trochu štěstí, že Darwin Núněz dostal jen žlutou kartu za to, jak bez míče skopl protihráče.
Co jsem četl, o přestávce byla v kabině Liverpoolu bouřka. Druhá půle byla úplně jiná. Liverpool zamknul soupeře, dobře kombinoval, nakonec dal tři góly a vyhrál 3:1. I Núněz se jednou trefil. Ale Reds se opět přesvědčili, že nemůžou vůbec nic podcenit. V Premier League umí hrát fotbal každý, i tým, který je poslední.
West Ham prohrál s Newcastlem 0:1. Zápas ovlivnila velká šance Tomáše Součka hned v první minutě. Suk se dostal na zadní tyč, balon si dobře zpracoval a do zakončení šel naplno. Míč mu skočil asi trochu výš, než předpokládal, byl v záklonu a přestřelil. Byla to velká škoda pro něj i West Ham.
Newcastle pak převzal otěže zápasu do svých rukou, vytvořil si několik šancí a West Ham podržel gólman Alphonse Areola. Gól ale Kladiváři inkasovali. Myslím, že šlo o několik menších chyb za sebou. Asistenci si připsal Harvey Barnes, u kterého stál právě Suk. Byla to pro něj těžká situace. V tu chvíli čekáte, zda si útočící hráč ještě balon posune a bude chtít střílet, nebo bude rovnou centrovat.
V té situaci byl namočený i Aaron Wan-Bissaka, další hráči mohli zabránit Brunu Guimaraesovi ve skórování, neuhlídali ho. West Ham už bude hrát o to, aby potěšil své fanoušky, trochu si nějakými výhrami spravil náladu. Do pohárů má daleko a sestupové starosti ho také netíží.
Český brankář Antonín Kinský z Tottenhamu dál sedí na lavičce, Guglielmo Vicario chytá dobře, proti Bournemouthu to několika zákroky potvrdil. Počítám, že do konce sezony bude chytat on, ale Tonda si může dál zvykat na celý kolotoč, který v Anglii kolem fotbalu je, a zároveň být stále připravený. Může přijít zranění, pokles formy, cokoliv. Každý tým v Premier League potřebuje mít dva až tři kvalitní gólmany.
Tottenham zachraňoval remízu 2:2, když prohrával už o dva góly. Bournemouth hrál velmi dobře, ale vůbec mě to nepřekvapilo. Prožívá dobrou sezonu, disponuje skvělou kvalitou v ofenzivě, velmi zdatně ji podporují wingbeci. Jsou blízko pohárům, jsem zvědavý, jak zvládnou konec sezony.
Tottenham je na tom hůř a hlavní prioritou je teď pro něj Evropská liga. Je to pro něj poslední šance, jak zachránit sezonu, a asi jediná cesta, jak se dostat do evropských pohárů. V lize už mají velkou ztrátu. Jenže to by museli Kohouti Evropskou ligu vyhrát, pak by si zajistili v příští sezoně Ligu mistrů.
Nevím, jestli na to mají. Každopádně musejí jít krok po kroku. V odvetě osmifinále budou doma proti Alkmaaru dohánět porážku 0:1. Výsledek pro ně není optimální, ale není neřešitelný. Každopádně budou pod tlakem.
Ještě se zastavím u zajímavého zápasu, kde se hrálo o Ligu mistrů. Nottingham porazil Manchester City 1:0. Rozhodla střela, kterou by brankář Ederson normálně chytil. Nevím, co se stalo, ale míč mu prošel na přední tyč. Troufám si říct, že deset dalších takových ran by v pohodě zlikvidoval.
Každopádně se potvrdilo, že Nottingham je pro každého soupeře nepříjemný. City měli nějaké šance, ale nic nevytěžili. Zápas to byl každopádně solidní a napínavý. Nottingham může dál snít o Lize mistrů, má vynikající pozici. Byl by to krásný příběh poté, co byl dlouho ve druhé lize a v minulé sezoně se zachraňoval až v úplném závěru.
City si naopak trochu zavařili, vypadli z top čtyřky, ale tabulka je neuvěřitelně našlapaná. Ve hře je ještě hodně bodů. Očekávám, že boj o Ligu mistrů bude dramatický do posledního kola.“
