Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Ze zoufalého útoku bolely oči. U házenkářů nastal čas na obměnu, je na čem stavět

Konečně, Česko se po deseti letech ukázalo na největším házenkářském svátku planety! Jenže vystoupení házenkářů na mistrovství vyvolalo dost smíšené pocity. Národní tým na jednu stranu splnil prvotní cíl a postoupil ze skupiny, na turnaji však zanechal kaňku zejména zoufalým představením v ofenzivě. Je dobře, že se u reprezentace chystá obměna, a to nejen na trenérském postu.

Foto: Sport.cz s využitím Reuters/Bernadett Szabo

Dánský házenkář Thomas Arnoldsen (uprostřed) mezi českými hráči Danielem Bláhou a Štěpánem Zemanem

Článek

Nejprve pro přehled pár základních čísel. Čeští házenkáři zakončili šampionát s bilancí jedné výhry, dvou remíz a tří porážek. Co je však tristní, v průměru za utkání nevstřelili ani 22 gólů. Tuto hranici překonali jen v duelu s Tuniskem.

Vyjma tohoto zápasu jako by snad „brejk“ bylo pro reprezentanty sprosté slovo. Hráči nenašli odvahu ani sílu pouštět se do rychlých protiakcí, z nichž mohli dávat snadné branky. V postupném útoku se pak na trefy ohromně nadřeli.

Proskok mezi obránci? Neexistoval. Souhra s pivotem? Takřka nulová. Kombinace do křídel? Jen zřídka. Ze zoufalé ofenzivy vskutku bolely oči. Češi spoléhali v drtivé většině pouze na střelbu z dálky a dělali z brankářů soupeře hvězdy. Spojkám se nedařilo vymyslet nic jiného a jen bezvýsledně obíhali defenzivu. Českému útoku chyběl systém. A při zranění Matěje Klímy či sourozenců Patzelových i potřebná individuální kvalita.

Je škoda, že při tolika absencích nedostali ještě větší šanci mladíci. Devatenáctiletý dlouhán Daniel Bláha zejména v duelu proti Dánsku potvrzoval, že na reprezentaci už kvalitu má, přesto se v nejhůře odehraném utkání proti Itálii ani nevešel do sestavy. O rok starší Jonáš Josef vyjma pár minut jen leštil lavičku navzdory tomu, že odehrál perfektní generálku na šampionát proti Portugalsku. Dost prostoru využil akorát 18letý křídelník Dominik Skopár.

Foto: Adéla Kvapilová/Česká házená

Dominik Skopár zakončuje proti Tunisku.

Právě na těchto hráčích bude národní tým v budoucnu stát. Reprezentace totiž potřebuje čerstvou krev. Generační obměna je v posledních letech zřejmá, nyní finišuje. Na turnaji se rozloučil 34letý křídelník Jakub Hrstka, mladíci už by měli pomalu převzít roli Tomáše Babáka, jenž se v roli tvůrce hry na mistrovství trápil. Jen 36letý gólman Tomáš Mrkva stále ukazuje, že rozhodně nepatří do starého železa.

Jedna změna je ovšem naprosto nutná a je dobře, že k ní svaz sáhl, ačkoliv netradičním oznámením ještě před šampionátem. Reprezentaci už nadále nepovede Xavier Sabate. Řekl bych, že španělský kouč předal českým házenkářům za necelé tři roky vše, co mohl.

Foto: Adéla Kvapilová/Česká házená

Český házenkář Jakub Hrstka při sedmimetrovém hodu

Obranu národního týmu vypracoval na úroveň nejlepších celků světa, za což si zaslouží uznání i poděkování. Na jeho práci může jistě navázat defenzivní expert Daniel Kubeš, jeden z dvojice nových trenérů. A na Michalu Brůnovi bude zejména stát, aby aplikoval nové signály ve hře dopředu a oživil mdlý český útok.

Je naivní si myslet, že se česká házená do pár let vrátí mezi světovou špičku a bude se na velkých akcích pravidelně umisťovat v elitní desítce. Naprosto zásadně ale potřebuje pravidelně postupovat na vrcholné šampionáty, měřit se s nejlepšími a čas od času udělat takový úspěch, jako se to naposledy povedlo šestou příčkou na mistrovství Evropy 2018. Tak snad se to s novým trenérským duem podaří.