Článek
Soluň (Od našeho zpravodaje) - Mezinárodní úspěchy v předchozích sezonách způsobily, že Slavia při podzimním losu druhé nejprestižnější pohárové soutěže náležela do prvního výkonnostního koše.
Je to punc kvality i renomé, který si Slavia pod velením trenéra Trpišovského a jeho kolegů vybudovala v zahraničí.
Jenže bídné výsledky zařídily, že soubor řadící se papírově do nejsilnější čtvrtiny startovního pole stoprocentně skončí v nejhorší třetině soutěže, která to zabalí příští týden. Na rozdíl od Slavie třeba živí velkou naději na postup švédský Elfsborg nebo maďarský Ferencváros, víc bodů než vršovický mančaft nastřádal zatím i lotyšský celek RFS.
A další fakta jsou snad ještě děsivější.
Zatímco Slavia drtí českou ligu, posledních pět zápasů v Evropské lize? Pět porážek za sebou. Jen dva vstřelené góly. Mraky nevyužitých tutovek a kolo před koncem základní skupiny Evropské ligy už nulové šance na postup dál.
„Po každém utkání jsem v noci přemýšlel, proč jsme nebodovali,“ přiznával Jindřich Trpišovský v Řecku, když bylo dávno po čtvrteční půlnoci. A obránce David Zima navazoval: „Dnes se k tomu přidaly i chyby v defenzivě, ale celou dobu nás obrovsky trápila produktivita.“
Slavia na podzim evropské soupeře přehrávala, ale prohrávala.
Sama se nezdary dostala do pozice, kde k průniku do play off musela ve zbývajících dvou lednových kolech Evropské ligy zvítězit. Narazila hned do první překážky v Řecku. Hůř se jí vytýká, že to nedokázala s nakřáplým kádrem, který už přes týden decimuje viróza.
Možná taky Slavia dojela na neznámost nového formátu pohárů, v nichž se přestalo hrát ve čtyřčlenných skupinách. Kompjůtr vám nově z monstrózní tabulky navolí osm rozličných soupeřů.
Slavia se v Evropské lize pokoušela téměř za každých okolností a s kýmkoli hrát směle. Nevyšlo to? Nevadí, příště to zkusíme znovu.
Přitom při slavných postupech v předchozích ročnících na oltář úspěchu obětovala líbivější hru, vzpomeňte na úvodní klání dvojzápasu proti týmům jako Leicester, Genk nebo Rangers. I to při jednom dlouhém večeru na soustředění v Marbelle rozebíral se Sport.cz a dalšími žurnalisty trenér Trpišovský.
„Nad tím jsem takhle nepřemýšlel,“ prohodil. „Spíš jde o to, že ve velké tabulce nekradete tolik body ostatním přímým konkurentům. A vlastní neproduktivitou jsme spadli do problémů. Klíč byl duel s Fenerbahce. Měli jsme drtivý tlak. Po půli to místo 1:1 mělo být 4:0. To nás hodilo pod vnitřní křeč.“
Ta se projevovala i ve druhé půli v Soluni. Způsobila, že z rekordního počtu čtyř českých mančaftů v základních skupinách evropských soutěží do vyřazovací fáze postoupí jen Plzeň.
Celkově jde na mezinárodní scéně o historickou epochu tuzemského klubového fotbalu, která mění zavedené zvyky. Zcela otevřeně to slávisté neroztrubují, ale větší význam než Evropské lize v určitých fázích sezony přikládali domácí soutěži, z níž se po sedmi letech zase přímo postupuje do Ligy mistrů. V ní se vyplácejí čím dál štědřejší odměny.
Dost o tom napovídal například počátek října, kdy slávističtí trenéři tři dny před derby se Spartou šetřili proti Ajaxu kvarteto opor Chorý, Diouf, Zafeiris a Provod.
Trpišovský je vpouštěl na plac až po hodině hry a novicové zařídili vyrovnání. Slavia brala bod (1:1) z utkání, v němž ale měla zvítězit.
A pak se to začalo sypat v Evropské lize ještě víc…
Na druhou stranu Slavia příští víkend vstoupí do ligového jara se sedmibodovým náskokem. Ze všech adeptů na titul má nejblíž k vytoužené Lize mistrů, kde by ovšem na podzim narazila na protivníky o úroveň vyšší, než je - se vším respektem - PAOK, Anderlecht nebo Bilbao.
Jak jim čelit?
Upravit herní styl? Hrát někdy pragmatičtěji? Ještě líp posílit, rozšířit kádr nebo přivést zakončovatele světového formátu?
Až odezní řecké zklamání, určitě nad tím ve Slavii budou a musí přemýšlet. Jinak by příkladný pobyt v nejluxusnější společnosti mohl klidně dopadnout ještě tristněji než výsledky v Evropské lize.
