Článek
Naopak, často své odpovědi doprovázel úsměvem a nevadil mu ani dotaz osobnějšího rázu. Trochu emocí dal najevo jen jedinkrát, rychle se ale vrátil do klidového módu. Přesně takového Pavla Vrbu, jednoho z nejúspěšnějších českých trenérů současnosti, fandové chtějí. Ti sparťanští bývalého kouče Plzně nepřijali. Příznivci Ostravy, přinejmenším většina z nich, přerovského rodáka ale vítají s nadšením.
Není divu. Vždyť se jménem Pavla Vrby (a trenéra Františka Komňackého), je spojený zatím poslední mistrovský titul, který se v Ostravě před dlouhými osmnácti lety slavil. A nový kouč Baníku se k němu v rozhovoru s novináři několikrát vrátil.
„V roce 2004 jsem tu zažil úžasnou sezonu. Na Bazalech byla fantastická atmosféra. Říká se, že fandové jsou dvanáctým hráčem, ale my jsme tehdy hráli ve třinácti, protože fanoušci byli úžasní! Přijet na Bazaly bylo pro každého soupeře hrozně těžké. A tohle chci v Ostravě zase zažívat," říkal Vrba.
Expert Josef Csaplár v pořadu Přímák na Sport.cz hodnotí budoucí roli Pavla Vrby v Baníku OstravaVideo: Sport.cz
Startovní čáru má 58letý trojnásobný mistr ligy z Viktorií Plzeň v Ostravě skvělou. Chtějí jej fandové, natěšení jsou hráči a nadšený je i majitel Václav Brabec, kterému se splnilo několikaleté přání přivést do klubu trenéra, jenž ví, co znamená Ostrava pro Baník a Baník pro Ostravu.
Pavel Vrba to ví. Přestože se narodil na Hané, Ostravě rozumí. Do slezského týmu přišel jako dorostenec a vypracoval se až do realizačního týmu mistrovského Baníku v roce 2004. A přestože nedostal šanci v práci pokračovat a musel odejít, na klub svého srdce nezanevřel. „Vracím se tam, kde jsem zažil krásné roky. Možná Baníku i něco dlužím," zdůraznil někdejší reprezentační trenér.
Nachystáno je vše, zbývá jediné. Vrátit Baník tam, kde jej chce vidět majitel i fanoušci – do pohárové Evropy, kde chybí už jedenáct let, a na mistrovský trůn. Pokud se to Vrbovi podaří, stane se v Ostravě legendou. V letošním roce Baník slaví sto let. Začít nové století velkým úspěchem by byl téměř pohádkový scénář.
