KOMENTÁŘ: Krása se sice nedá měřit penězi, ale neprotiřečí si Hadamczik, když chce staré dresy?

Byl koučem vůbec prvního reprezentačního výběru, který v novém hávu nastoupil. A tak když coby trenér osmnáctky, která měla před sebou Hlinka Gretzky Cup, dostal v srpnu 2018 otázku na novou podobu dresů, Alois Hadamczik odvětil: „Dresy jsou pěkné a k té změně vedly výkonný výbor hokeje nějaké důvody."

Ne, dá se pochopit, že by tenkrát od svazového trenéra nebylo loajální veřejně hanobit reprezentační dresy a jít proti rozhodnutí mužů, jimž byl oficiálně podřízen. Později už „nezatížen" funkcemi mohl veřejně otočit a teď i jednu ze svých připomínek coby hokejový šéf dokonce zkusit prosadit.

Ono protiřečení se zdá ale být v něčem jiném. Hadamczik po nedávném zveřejnění auditu, který si posvítil na hospodaření svazu za bývalého vedení, řekl, že od nové sezony si svaz bude marketing řídit sám. Že sám bude zobchodovávat práva a bude mnohem lepším hospodářem než Králova a jeho pobočníci, protože i ušetřené desítky či menší stovky tisíc jsou důležité peníze, neboť mohou představovat plat trenéra v malém klubu.

A tady je poněkud rozpor.

Nový design – a teď ponechme stranou, zda je logo zdařilé, či nikoliv a zda je to „kopie" jisté automobilky, nebo ne – vznikl proto, aby si ho svaz mohl narozdíl od státního znaku zaregistrovat jako ochranné logo. Aby mohl s dresy i jinými hokejovými suvenýry obchodovat, zkrátka aby mu to něco přineslo do kasy, a ne aby si kdejaký trhovec mohl ve velkém beztrestně natisknout dresy a pak je prodávat při šampionátech, aniž by z toho odváděl hokejový desátek.

Je pravda, že svaz s tímto „klenotem" doposud úplně pracovat neuměl, a tak práva na ony suvenýry raději přeprodal a podle odhadu odborníků, které Sport.cz oslovil, inkasoval za to jednotky milionů ročně. Na druhou stranu ale z oficiálního loga a dresů mohli těžit sponzoři, a tak jen ti, kteří skutečně dávají do hokeje miliony korun, si je mohli hrdě dát na obal chipsů či piva.

Teď se ale návratem ke starým dresům může svaz o ty miliony dobrovolně připravit, může se i připravit o jejich výhodnější finanční využití, protože potenciál zjevně zůstal nenaplněn, a může partnery částečně zbavit exkluzivity, neboť parazitování na hokejové reprezentaci bude pro jejich konkurencí snazší.

Vlastně může rozpočet ještě zatížit, protože ono logo využívá i samotný svaz. A tak pokud by se měnily dresy, měl by ruku v ruce s tím jít i nákladný rebranding Českého hokeje, protože jinak by tu vznikl kočkopes. Dresy se státním znakem, ale svaz se lvem.

I z těchto důvodů je otázkou, nakolik je Hadamczikův zamýšlený krok ryzím populismem, protože v hokejovém národu téma dresů stále rezonuje a jak naznačuje čtenářská anketa Sport.cz, tak by za něj byl i veleben. A nakolik má prezident skutečně pádné racionální argumenty, aby jimi přesvědčil výkonný výbor, že se i přes rizika finančních ztrát tento krok vyplatí.

Ale třeba ty argumenty ani nemusí být racionální, stačí subjektivní, protože krásu dresů a spokojenost lidí v hokejovém království nelze měřit jen o penězi...