Článek
Ať už se v hokejovém prostředí bavíte s kýmkoliv, kdo s Hořavou spolupracoval (nebo pod ním nastupoval), každý vám o něm řekne, že je to velmi náročný, ale zároveň férový, přímý a charismatický kouč.
Stejně tak není tajemstvím, že Hořava je svéráz. Když už do nějakého týmu jde, chce mít jasně určené kompetence, pravomoci a s tím spojenou i zodpovědnost. A v momentu, kdy by mu chtěl někdo z vrchnosti do práce zasahovat, bude zle. To je pak Hořava schopen se v minutě sbalit a odejít. Smlouva nesmlouva…
Přitom zrovna v Pardubicích by něco takového zas až takovým překvapením nebylo. Václav Varaďa před minulou sezonou rovněž přicházel jako velmi vážený kouč, který měl po úspěších v Třinci jasnou strategii, jak Dynamo povznést.
Když ale ucítil, že u vedení východočeského klubu nemá jeho pracovní filozofie pochopení, muselo mu být brzy jasné, že pětiletý kontrakt s klubem bude ukončen už v první sezoně.
Hořava je bezpochyby vynikajícím trenérem. V Pardubicích má před sebou problémů k řešení víc než dost a hlavní, co teď potřebuje, je klid na práci. Aby se pokusil stmelit tým dohromady, vštěpil mu jasnou herní tvář a systém. Jedině tak má Dynamo šanci sezonu, která se zatím nevyvíjí podle plánů, zachránit.
Jestliže někdo z osy Petr Dědek (majitel)–Ondřej Heřman (předseda představenstva)–Petr Sýkora (sportovní ředitel) začne Hořavovi radit, budou Pardubice brzy hledat už dvanáctého trenéra v sedmi letech.
A Hořava se připojí na seznam k Varaďovi, Rulíkovi, Královi a dalším…
Opravdu záleží jen na šéfech Dynama, jestli pro ně „tah s Varaďou“ byl poučením. Pokud ne, dalšího uznávaného a respektovaného trenéra budou hledat jen těžko. Všichni adepti by si totiž dost rozmýšleli, jestli chodit do Pardubic má vůbec smysl.