Článek
Když se ve středu nad ránem odlepil speciál s výpravou Klokanů od ranveje pražského Letiště Václava Havla, a zamířil na herní kemp do Turecka, Vacek s Le Giangem na palubě chyběli. V nominaci na ně nezbylo místo. O pár dnů dříve jim bylo řečeno: nepočítáme s vámi, hledejte si nový klub.
Na takový krok má klubový management nárok. Pokud dojde k závěru, že dotyčný nemá už týmu co dát. V profesionálně vedeném klubu se taková záležitost řeší jednoduše. Šéf pozve hráče na schůzku, kde mu mezi čtyřma očima oznámí, že už pro něj není v mužstvu místo. Například s odůvodněním, že nezapadá do koncepce trenéra. Jenže tohle se, podle reakce Vacka a jiných indicií, v Ďolíčku evidentně nestalo.
„I když naše dohoda v průběhu podzimu zněla jinak, na přelomu roku mě kontaktoval sportovní ředitel pan Držmíšek se zprávou, že už nejsem součástí áčka. Že se mi prodlužuje dovolená a můžu si hledat nové angažmá. Byl jsem hodně zaskočený. Nepřišlo mi to úplně fér," řekl zklamaný Vacek v rozhovoru pro iDnes.
Le Giang je shodný příběh. Také komunikace s ním, potažmo s jeho agentem, podle informací Sport.cz ze strany Bohemians 1905 drhla. Slušně řečeno, byla neprofesionální. Kdo Vacka a Le Gianga zná, ví, že pokud se s nimi jedná na rovinu, přijmou bez reptání i nepříjemnou věc. Takto citlivá záležitost musí mít jistou formu a úroveň. Což oba klokaní případy bohužel postrádají.
„Něco jsem v kariéře zažil, troufnu si říct, že i dokázal. Dva tituly se Spartou, dva poháry, zajímavá angažmá v Itálii nebo v Polsku, kde mě vyhlásili nejlepším záložníkem ligy. Myslím, že takové záležitosti by se měly řešit trošku jiným stylem. Minimálně dialogem a u stolu," prohlásil Vacek.
V Bohemians fotbalista Kamil Vacek dohrál.
Stejně macešsky se například zachovala po uplynulé sezoně Plzeň k obránci Radimu Řezníkovi. Borec, jenž klubu pomohl ke čtyřem titulům a dvěma účastem v Lize mistrů, které Viktorii vynesly stamiliony korun, ač pod smlouvou, byl vyřazen z A-týmu. S tím, že si může hledat nové angažmá. Jen díky shodě okolností, zranění většího počtu obránců, byl vzat na milost. A zažívá životní sezonu.
Bylo by nespravedlivé napsat, že v českém fotbale se vděk a slušnost paušálně nenosí. Mnozí hráči zůstali ikonami klubů, v jejichž dresu zanechali výraznou stopu. Nebo se prostě po vypršení kontraktu obě strany přátelsky rozešly. Nad koncem zmíněné dvojice u Botiče se ale vznáší pachuť neprofesionality a absence slušnosti. Ačkoli jde o princip, právě Vacek a Le Giang, který je navíc významně činný v charitě, by si zasloužili úplně jiný odchod. Důstojný.
