KOMENTÁŘ: Bob a Bobek verze 2.0. Jistota zvítězila nad originalitou. Není to škoda?

Ano, tuzemský hokej má dozajista mnohem palčivější věci na řešení, než jsou Bob a Bobek. Jenže onen návrat k vyzkoušenému, velká míra konzervatismu i věci v nesouladu jsou pro nynější hokejové ústředí obecně poměrně signifikantní. Šéf pražského organizačního výboru Petr Bříza přiznal, že „logické by bylo využití puku nebo lva“.

Pak si ale vzpomeňte, co za vlnu posměchu vzbudilo zveřejnění loga mistrovství světa s pukotikonem a že se od něj raději distancoval i hokejový šéf Alois Hadamczik. Proto onen slavný pukotikon budou mít Bob a Bobek jen na svých dresech.

A lev? I ten je v českém hokeji teď zapovězený, protože právě Hadamczik vede hlasitý boj za odstranění jeho hlavy z reprezentačních dresů a na šampionátu – možná dokonce i dříve – už národní tým zase bude hrát se státním znakem na hrudi. Takže aby během mistrovství na tribunách kejkloval lev, který pro hokejového šéfa představuje personu non grata, je nepředstavitelné.

Pak jsou tu samozřejmě další vlivy – těžkosti s autorskými právy, které před devíti lety nedovolili na hokejovou scénu vstoupit Krtečkovi; Pat a Mat jsou pro změnu symbolem packalství a kdo ví, jestli by se v nich někdo z hokejových „papalášů“ ještě nepoznal. Proto jsou ve výsledku Bob a Bobek cestou nejmenšího odporu.

Neurazí, nenadchnou. Jen převlékli dresy, což je svým způsobem taky národní rys.

Zároveň je tu ale jistý nesoulad. Šampionát si zvolil výrazný a odvážný vizuál v podobě pukotikonu a k tomu slogan „Srdce do hry“, jenže teď se zdá, jako by s nimi moc nechtěl mít co do činění, protože s nimi výrazněji nepracuje. Celá komunikační linka turnaje tak působí – i v očích předních odborníků – jako splácanina, co nedrží pohromadě. „Jako když pejsek s kočičkou dělali dort,“ řekl mi jeden sportovní marketér.

Bob a Bobek najednou po devíti letech, kdy s nimi v rámci hokejového prostředí nikdo nic nedělal, zase nakráčí na scénu. Proč? Možná proto, že tato varianta vedle jistoty znamená i určitou finanční úsporu a co tak člověk slýchá ze zákulisí, tak na nějaké velké inovace (oproti MS 2015) není kvůli penězům i personálnímu obsazení prostor. A tak kdo ví, jestli hymnou turnaje zase nebudou Kabáti, když už svůj song o tom, že když „nebude hromada zlata, přijde trenér a to je náš tata“, jednou složili.

Co ale taky hapruje, je dres, který mají králíci na sobě. Bříza naznačil, že se na půdě svazu jedná o možné třetí sadě, kterou by Češi během sezony nosili, nicméně Bob a Bobek prý oblékají modrou, protože „odpovídá té, co je na vizuálu.“

Zvláštní, laik by totiž přitom řekl, že je to dres slovenského nároďáku…

Ale ono je to ve finále fuk, protože hlavní sukces šampionátu stejně dělají borci na ledě. A pokud by jim na krku viselo zlato, tak je jedno, v jakých dresech to bude i jestli jim z tribun bude mávat Štaflík se Špagetkou, Maxipes Fík nebo Pučmeloud obecný.