Článek
Vydělávají krásné peníze. Takové, s nimiž se špetkou rozumu zabezpečí i pár dalších generací.
„Namítá se, že vyděláváme dost, což je pravda. Dostáváme se ale do situace, kdy nebudou moct do zápasu nastupovat jen ti nejlepší,“ poví gólman Realu Madrid Thibaut Courtois.
„Zápasů je moc,“ kývne i kouč Chelsea Enzo Maresca. „A je špatně, že jich je tolik. Nemyslím, že dostatečně chráníme zdraví hráčů.“
Číslo děsí. V rozjeté sezoně zase narostl počet zápasů.
Jako příklad použijme právě Chelsea. Pokud mančaft z Londýna postoupí do finále každé soutěže, do níž v sezoně zasáhne, dostane se na cifru 74. Konkurenti z Manchesteru City může odehrát ještě o zápas víc. K tomu připočtěte reprezentační duel, čímž se špičkový fotbalista hravě přehoupne přes osmdesátku.
„Počet zápasů by se neměl vyšplhat nad padesát, potom už prostě kvalitu neudržíte. Jestli ji chtějí lidé vidět v zápase, musíme mít čas na odpočinek,“ zlobil se Rodri.
Teď ho bude mít víc než dost.
Z víkendového šlágru City proti Arsenalu v první půli odkulhal z hřiště a v pátek kouč Pep Guardiola prozradil, že Rodri už podstoupil operaci poraněných vazů a menisku v pravém koleni. V sezoně už si nekopne.
Už před zraněním španělský středopolař naznačoval, že se přetížení fotbalisté bouří a nejsou daleko od stávky.
Žádná novinka.
Stačí si podobné heslo zadat do internetového vyhledávače a zjistíte, že vzpoura se nezmiňuje poprvé. Jen intenzita sílí.
V zimě varovala hráčská asociace FIFPro s čísly z rozsáhlého průzkumu. Více než polovina dotazovaných profíků uvedla, že do zápasů nastoupila se zraněním. Čtyři pětiny trenérů přiznaly, že nasadila do zápasu hráče, který by spíš potřeboval oddech.
V létě asociace pro porušování základních lidských práv už FIFA zažalovala.
Ozývá se i další hráčská organizace PFA s obavami, že nově vymyšlené a velkoryse pojaté mistrovství světa klubů s 32 účastníky na závěr aktuální sezony v USA je bohapustý nesmysl ubírající například fotbalisty z Premier League o jedinou delší dovolenou v letním termínu.
Jenže už záhadnější zůstává, kdo všechno by se do stávky zapojil. Všichni profíci? Všichni účastníci turnaje? Jen plejeři z vybraných lig? Elitní kluby, které se ocitají pod největším náporem? A doopravdy by se v rozmanitém davu nenašel žádný stávkokaz?
Třeba nejlepší hokejový výkvět světa sjednocený pod zkratkou NHL má výraznou oporu ve schopných odborech, jež svedou stávku zorganizovat.
Fotbal má nespornou výhodou, že jde o kosmopolitní zábavu a globální fenomén. Jeho rozšířenost ale logicky ztěžuje sjednocení obří stávky.
Otázky převažují na odpověďmi.
Jak by vlastně reagovali jejich zaměstnavatelé, na které by vyvíjeli tlak sponzoři nebo vysílatelé?
A co by fotbalisté bojkotovali?
Domácí soutěže? Mezinárodní poháry? Reprezentace? Úplně všechno?
Bouřilo by se proti zastřešující FIFA, která vymyslela šampionát klubů a klasické mistrovství světa rozšiřuje na 48 reprezentačních výběrů? Nebo UEFA, která je při vyplňování skulinek v kalendáři ještě poctivější?
Jen za poslední sezony evropská federace založila Konferenční ligu nebo Ligu národů – soutěž naleštěných přáteláků, kterým se přidává význam, jenž ale laikovi uniká.
„Pro mě úplně zbytečná soutěž, kterou musíme odehrát. Přitom v ní vlastně o nic nejde,“ zuřil belgický záložník Kevin De Bruyne. Mimochodem, i jemu nedávno na čtyři měsíce opotřebované tělo vypovědělo službu.
UEFA letos provedla revoluční reformy Ligy mistrů a Evropské ligy. Každý tým v základní fázi soutěže neodehraje šest, ale už osm mačů. Sedmé a osmé kolo jsou na programu v závěru ledna. A pozor, moc se to nezmiňuje, ale před obvyklým zahájením osmifinálového pavouka hned šestnáctku týmů čeká dvojzápas o postup do play off.
Proto třeba kouč Atlética Madrid Diego Simeone velí: „Tenhle formát nás nutí vyhrávat. Jen umístění v první osmičce nás ušetří od dvou dalších zápasů navíc.“
Potíž je, že každá organizace si bez větších zábran přihazuje zápasy. Koneckonců i česká LFA od jara 2019 rozšířila domácí soutěž o pětikolovou nadstavbu o titul a záchranu.
„Je načase, aby došlo k nějaké schůzce zástupců FIFA, UEFA a jednotlivých lig. Jediným předmětem debaty by měli být hráči, kteří jsou nejdůležitější součástí fotbalu,“ vyhlašoval ještě coby kouč Liverpoolu Jürgen Klopp.
Šéf UEFA Aleksander Čeferin pro italské Gazzetta dello Sport oponoval: „Je snadné útočit na UEFA nebo FIFA, ale odpověď je jednoduchá. Čím méně hrajete, tím méně vyděláte. Stěžovat by si měli dělníci, kteří vydělají měsíčně tisíc eur.“
Peníze představují hlavní pohon fotbalových novot.
Horentní sumy se přerozdělují klubům, které s přepracovanými fotbalisty nejspíš soucítí, ale veřejně se za ně nepostaví.
Třeba kouč Realu Madrid Carlo Ancelotti loni v červnu pro italský Il Giornale nejprve prohlásil, že FIFA může zapomenout na účast Realu na chystaném šampionátu klubů. Byť důvody byly spíš ekonomické než zdravotní. „Jeden zápas Realu stojí 20 milionů eur, což nám FIFA dá za celý turnaj. Myslím, že odmítnou i další kluby.“
Záhy ale Ancelotti couval, že šlo o nepřesnou interpretaci. „Nic nemůže být vzdálenější než odmítnutí možnosti zahrát si na turnaji, který by podle mě mohl být skvělou příležitostí vyhrát další velký titul pro Real Madrid,“ upřesňoval kouč vyjádřením, s nímž mu už zřejmě pomáhali kluboví marketéři.
V odboji fotbalisté zůstávají sami.
Fanoušci jsou možná přesycení, ale televizní sledovanost neklesá, ač fotbalových zápasů narůstá. K tomu přibývá možností, jak se k fotbalové zábavě dostat – sportovní kanály, sociální sítě, klubové aplikace, různé fantasy hry.
Spíš klesající příjmy a zájem by k proškrtání a provzdušnění kalendáře pomohly víc než vzpoura fotbalistů. Jenže sami si zodpovězte, zda je to v současnosti reálné.
Vědí to i v klubech, které pro fotbalisty vymýšlejí čím dál sofistikovanější vychytávky k rychlejší a důkladnější regeneraci.
„Přemýšlíme, že hráčům budeme v sezoně poskytovat individuální dovolené,“ plánoval v létě i Ancelotti. „Zejména reprezentanti mají málo odpočinku. Zvažujeme, že bychom jim dali týden, aby mohli v klidu zůstat s rodinou.“
To je proveditelnější než hromadná stávka. Fotbal se ocitá v situaci, kdy bude nacházet alternativy v čím dál náročnějším a prakticky nekončícím koloběhu. Širší kádry, častější rotace, kvalitnější regenerace, individualizovaná volna.
„Trenéři ale stejně chtějí hrát s těmi nejlepšími a toho De Bruyneho stejně nasadíš,“ tvrdí třeba kouč Slavie Jindřich Trpišovský.
Proti si fotbalisté mezitím zvykají: Hraju, dokud se nezhuntuju.
