GLOSÁŘ Z TAMPERE: Závan nedávných dobrých časů. Vrátila se hokejová poezie i kouzlo chemie

Najednou přišel závan nedávných dobrých časů, národní tým se na ledě prezentoval stejným stylem hry, jakým ovládl ostravskou i stockholmskou zastávku evropské hokejové tour. Zase se vrátily všechny dovednosti, které tým předvedl během úspěšného finiše přípravy na MS.

Ano, bylo znát, že nejčerstvější posila ze zámoří, David Pastrňák, je skutečně hokejistou světového kalibru. Do mužstva zapadl výborně na ledě i v kabině. Ano, svým herním nadšením i neutuchající pohodou dokázal strhnout i ostatní. Ale ten hokejový uragán, který sfoukl Lotyše, nezpůsobil jen on sám.

Totální proměnou prošlo celé mužstvo, až odborník žasne a laik diví, co se to s ním stalo. Vysvětlení nabízela jen tak mezi řečí vyjádření hráčů v mixzóně, kde zaznívalo, že už bylo na čase si v kabině něco říct.

Po ostudné porážce s Rakušany, do níž se asi promítla i citlivá záležitost kolem Dominika Simona, se do konverzace zapojili prakticky všichni hráči, ale pár motivačních slov prohodil i asistent kouče Libor Zábranský. Na přetřes přišel týmový duch, odhodlání, bojovnost, tedy všechny atributy chybějící v minulých zápasech.

Na Lotyše vyjel úplně jiný národní tým. S chutí bruslit, víc se tlačit do brány, odvahou se srážet a na intenzitě nabral celý herní projev. Najednou se zase psala hokejová poezie a nejen v tom, co hráči předvedli na ledě, ale i patrnou snahou dostat zpátky do šatny vítěznou energii.

I trenér Kari Jalonen mluvil o tom, že tím byli všichni pohlcení a každý dělal svou práci. Zkušený kouč dobře ví, že chemie uvnitř týmu je zásadní, a když ji najdete, jdou věci snáz. Nakonec i ten vítězný pokřik z kabiny zněl najednou víc opravdově.

Tak snad jen taková douška na závěr. Jeden povedený zápas, respektive jedna úžasná třetina na úspěch ze šampionátu nestačí. Snad všichni čeští fanoušci si přejí, aby ta čtvrteční proměna vydržela národnímu týmu ještě deset dnů. Protože pak by to skutečně mohlo po dlouhých deseti letech cinknout.