Článek
Dejme stranou, jestli diváci v O2 Areně měli v úterý roušky, či nikoliv, protože de iure je stále měli mít nasazeny, ale de facto je téměř nikdo v halách už nasazeny nemívá. Koneckonců jejich povinnost mít je v arénách i na stadionech od pondělí skončí. Už ani není omezený počet diváků, nemusí se vynechávat řady ani prosit o výjimky na hygienách jako při loňském boji o titul.
Zkrátka - brány jsou otevřeny, račte dorazit.
Jenže má smysl být optimistou a čekat narvané zimáky s burcující atmosférou? Nebo je lepší být ohledně návštěv lehce pochybujícím realistou? "Já věřím, že diváci se vrátí, ale velice pomalu. Doba je těžká. Lidé budou strádat náklady na energie a pohonné hmoty, to všechno bude diváka zasahovat při tom, aby zase začal pravidelně chodit na hokej," míní před startem play off ředitel extraligy Josef Řezníček. A říká, že klíčem k napěchovaným arénám je dramatičnost a vyrovnané výsledky, ne jednoznačné série jako loni při čtvrtfinále. "Pátá a sedmá utkání jsou prostě žádaná."
Je jasné, že pandemie i protiepidemické restrikce během dvou let změnily chování lidí, že daleko víc jsou pro ně zbytné věci skutečně zbytné. Jen pomalu se vrací do restaurací a hospod, protože uvařit i dát si skleničku doma má taky něco do sebe. Místo návštěv kin frčí streamovací služby, které na měsíc vyjdou to, co jeden lupen do bijáku s kolou. A ani ono hokejové povyražení není pro celou rodinu úplná láce, když mač v televizi s brambůrkami a pivem po boku přijde - pomineme-li zážitek - na zlomek.
Profesionální sport přitom diváky potřebuje, jsou důležitou částí rozpočtu, zvlášť když dotace do sportu jsou stále mlhavější a nejasnější. "Chybělo nám tak v průměru 4000 lidí na zápas. Doufám, že klubům se v play off podaří snížit velké finanční ztráty," přeje si Řezníček.
Zatím to byl spíš pohled pochybujícího realisty. Teď je ale optimistické vidění, že by vyřazovací boje mohly být skutečně hokejovým svátkem se vším všudy. Řada klubů - snad i většina - podobně jako i jiné subjekty zajišťující zmíněné zbytné věci už pochopila, jak důležité jsou také ony mimohokejové záležitosti. Můžeme je nazvat marketingem, ale nepředstavujme si pod tím jen město polepené billboardy, spíš dlouhodobou a jasnou strategii práce s fanoušky. Komunikace s nimi, vysvětlování.
Byla a je to investice, která teď může přinést "zisky". A je třeba říct, že oddíly typu Budějovic, Sparty, Pardubic to umí a mohou z toho nyní vytěžit.
Pozitivním krokem, byť hráčům se původně moc nezamlouval, je i široké předkolo. V naději na titul zůstává 12 klubů a třeba taková vítězná série z předkola může následně ve městě zaktivovat tzv. "light fanoušky" - chcete-li fanoušky úspěchu, kteří propadnou euforii a ve čtvrtfinále zimák vyprodají.
A především - teď už o něco jde. Byla-li řeč, že se zbytné věci staly skutečně zbytnými, pak to nelze brát tak, že by se lidé stali úplnými askety, jen pečlivěji vybírají. Navzdory vnějším okolnostem, které dva roky prožíváme a které teď mají ještě jiný rozměr, se chtějí dál bavit. Ovšem místo každodenního meníčka si dopřejí jednou za čas slavnostnější menu.
A tím play off je.
Snad optimistický pohled nad tím realističtějším vyhraje.
Vyprodané zimáky i věrnost fanoušků k play off patří a po dvouleté "izolaci" bude fajn být u toho zase společně.
Robert Sára
Sportovní žurnalistice se absolvent Masarykovy univerzity (obor historie–žurnalistika) věnuje od roku 1999. Zaměřuje se především na hokej, jako reportér se účastnil řady světových šampionátů. Rovněž pokrývá témata z motorsportu a sportovní politiky. Více než 20 let působil v MF DNES, v roce 2021 přešel do Sport.cz.
