Článek
Máloco vystihuje Voráčkův přístup líp. Jen v jedné ze svých 14 sezon v NHL vynechal čerstvý člen klubu tisícovkařů víc než 4 zápasy ze zdravotních důvodů.
I Tomáš Plekanec o Voráčkovi říká, že je to v NHL ten "poslední kladenský mohykán ze staré školy." Prostě 'držák'.
Velká zranění se Voráčkovi vyhýbala. I díky tomu, že je dobře stavěný. Těch 'menších' problémů se za léta v zámoří nastřádalo spousta, ale pro českého útočníka většinou nebyly tak závažné, aby se s nimi nedalo nastoupit.
Voráčkovi spoluhráči v Columbusu prý nadějnému mladíkovi prorokovali, že v NHL vzhledem ke svému životnímu stylu vydrží jen pár let. Sedmička draftu 2007 určitě nebyla proslulá dokonalou životosprávou.
"Pokud chlastáš týden v kuse, tak to samozřejmě prospěšný není. Nemůžeš se ožrat a chovat se jako kretén. Ale když si dáš někde jedno pivo, tak co je komu po tom," vyprávěl Voráček s typickou bezprostředností.
Říkat věci na rovinu, i ty nepříjemné. S tím taky nemá problém. Dospěl v přirozeného lídra kabiny, stal se logicky kapitánem národního mužstva.
Během zámořských let neměl klapky na očích, ale snažil se přiučit u veteránů a legend. Rok strávil ve Philadelphii po boku Jaromíra Jágra a dokonce spolu bydleli v jednom domě.
Teď je Voráčkovi 32 a v Columbusu, kde v roce 2008 začínal, patří k nejstarším hráčům, k nimž naopak vzhlížejí ti o deset a více let mladší hokejisti.
"Jsem už starej," ulevil si Voráček.
Tempu soutěže, která výrazně omladila a zrychlila, ale pořád stačí. Novým pořádkům se dovedl přizpůsobit. Zjistil, že už nepotřebuje tolik kil v horní polovině těla a soustředil se na střed těla a nohy.
Asistence pořád sype ve svém obvyklém rytmu. "Jen by Voras mohl trochu víc používat svoji střelu. Protože ji má taky výbornou," nabádá Plekanec.
Tohle naštěstí není bilanční text. Před Voráčkem je ještě padesát startů do konce základní části. A smlouvu má na další dvě sezony. V jeho silách je tak pořádně zakrojit i do druhé tisícovky zápasů v NHL. Chuť mu rozhodně nechybí.