Článek
Uplynulo jen pár minut od konce série, když klíčový muž sparťanské defenzivy dorazil mezi novináře. Těžko se mu hledala slova, přesto těch několik prvních vět, které vynesl, bylo naprosto trefných.
„Porazil nás tým. Play off tým. To my jsme neměli," řekl Kempný bez okolků.
A měl naprostou pravdu. Nikdo si už nevzpomene na to, jak Sparta od listopadového příchodu trenéra Hořavy začala stoupat tabulkou, uhrála od té doby do konce základní části nejvíc bodů ze všech týmů, takže i třinecký Andrej Nestrašil na startu čtvrtfinálové série tvrdil, že Oceláři čelí aktuálně nejlepšímu mančaftu v lize.
V play off to však rozhodně neplatilo. Klíčoví hráči, od kterých Sparta potřebovala tu největší pomoc, zcela vyhořeli. Kapitán Řepík se za celou sérii netrefil ani jednou, Tomášek byl jen stínem hráče, který tak zářil v loňském play off, než se před finále zranil. Buchtele, E. Thorell i Forman byli v ofenzivě rovněž neviditelní, Horák končil sérii na minus pěti v hodnocení účasti na ledě, horší bilanci v tomto ohledu žádný jiný sparťan neměl.
Přísnější měřítko snesli z útočníků jen Sobotka s Kousalem a hlavně David Kaše, který však v klubu nezůstává a odchází do Litvínova.
Neobstojí řeči, že Sparta dojela jen na smůlu, neboť Třinec opticky přehrávala, v posledních třech zápasech ho vždy i výrazně přestřílela, a nemít Slezané Kacetla, do semifinále by šla ona. Klobouk dolů před třineckým gólmanem, jeho zařazení od druhého zápasu vyšlo trenéru Motákovi báječně a on zase dokázal, že je tím pravým gólmanem pro play off.
Sparta mu však úlohu hodně ulehčila. Vysoký počet střel na bránu ještě neznamená, že jde i o rány nebezpečné. Poslední šestý zápas je toho důkazem, vyložených příležitostí měli Pražané jen pár. O fungujících přesilovkách, kterými si můžete pomoct, když se hra nedaří, škoda mluvit.
A hlavně, Sparta na ledě působila, jako by se ani nehrálo play off, ale zápas 17. kola základní části. Zoufale jí chyběl buldok typu třineckého Voženílka, který nejenže udivoval přímočarou hrou, zároveň se ale nebál ránu rozdat a i přijmout před bránou soupeře, jen aby tím pomohl mužstvu.
„Když kluky posíláme na oslabení, věříme jim, že jsou schopní si třeba nechat urvat nohu nebo hlavu. Prostě nechají na ledě všechno," říkal trenér Moták v průběhu série. Ze sparťanů jsem takový pocit neměl.
Zkrátka, jak prohlásil Michal Kempný: Porazil nás tým. To my jsme neměli.
Přitom bych čekal, že 16 let je dost dlouhá doba na to se poučit, jak to v play off funguje.
Tak zase za rok na jaře, pánové...