GLOSA: Sparta a titul? Nereálná představa. Chybuje Vrba i vedení, v nepořádku jsou i další věci

Co všechno na Letné nefunguje? Seznam přehmatů a nedostatků je pořádně dlouhý, takže je těžké vypíchnout zásadní problém. Pokud bude řeč o hráčích áčka a trenéru Pavlu Vrbovi, musejí i skalní fanoušci klubu kroutit hlavou.

Na startu jara borcům v rudém dresu nabídne Slavia dárek domácím klopýtnutím s Karvinou. Každý tudíž očekává, že se Sparta promění v šelmu, která cítí krev a v Českých Budějovicích bude hořet tráva, jak se budou Pražané rvát o vítězství. Realitou bylo mátožné představení, po němž mohla být Sparta ráda za remízu.

Řada hráčů Vrbova týmu má do ideální formy daleko. Jasně, zajíci se počítají až po honu, ale pokud nedokáže tým sbírat body v takové chvíli, je vidina zisku titulu pouze snem a ve výsledku přijde jen další bolehlav a kocovina z marného opájení se mistrovskou představou. Vše jen podbarvuje pohled na trenéra Vrbu, jehož gloriola úspěšného kouče se nenaplňuje.

Jeho tvář je většinou zachmuřená či zamračená. Je jasné, že to nefunguje, jak by chtěl. Přidejme si k tomu podrážděné reakce třeba z tiskové konference po utkání v Budějovicích, kdy ironicky poznamenal, že by přece měla být na Spartě spokojenost, když tým udržel čisté konto.

Vrba tak reagoval na články, které si všímají chybující defenzivy Letenských. Místo sebereflexe, že tým zpackal další zápas, přišel zbytečný výlev. I proto si myslím, že trenér Vrba patří mezi viníky současné situace.

Ano, řada hráčů má zdravotní problémy, marodka je početná. A to je další letenský dlouholetý kolovrátek. To, že se zdravotní trable opakují dokolečka dokola, už nemůže být náhoda. A proto nemohou být omluvou. Pokud tohle na Letné nedokážou vyřešit, pak musí být kádr širší a trenér musí mít možnost sáhnout po adekvátní náhradě sedící na lavičce náhradníků.

Jenže ani tohle se nekoná a trenér Vrba je bezradný. Na vině je on. Pokud mluví pravdu Letenské vedení, kdy generální ředitel František Čupr řekne, že trenér posily nepožadoval, musí být terčem kritiky právě kouč. Ze současných hráčů lepší představení nevymáčkne a jiné nechtěl? Od týmu, který proklamuje útok na mistrovský titul, bych čekal jiné počínání.

Nicméně ani vedení klubu není v tuhle chvíli bez viny. Ano, ze sparťanské akademie vycházejí kvalitní mladí fotbalisté, což dokazují třeba v  klubech, kam je Sparta posílá na hostování. Do budoucna mohou být jistě příslibem. Ale co dál? Neměl by být vidět i progres ve směru skautingu a nákupu talentovaného mládí z ciziny?!

Trenér áčka posily nechce, takže co se třeba porozhlédnout po talentech, kteří budou připravovaní, aby naskočili jako plnohodnotné posily áčka třeba v následující sezoně? Takže druhým viníkem situace je Tomáš Rosický. Při vzpomínkách na jeho výkony v roli fotbalisty mohou fanoušci jen smeknout, na poli funkcionářském jde ovšem o tápání.

Napadá mě jediné vysvětlení. A to, že klub stále splácí experiment „Stramaccioni", kdy vyhazoval stovky milionů na počkán, přičemž efekt byl nulový. Pokud tomu tak opravdu je, bylo by férové říct, jak dlouho situace potrvá.

Nezmírní to sice utrpení fanoušků, jimž pohled na bezradné snažení letenské jedenáctky trhá srdce, ale aspoň by věděli, na čem jsou.

Stejně žalostný je i pažit na letenském stadionu, který často brzdí snahy hrát fotbal. Nemluvě o tom, že hráči jsou šťastní, pokud dohrají zápas bez zranění. I tato kritika se opakuje. Přitom někdo přece musí být za stav hřiště odpovědný... Tohle prostě také nefunguje a pokud to není schopen vnímat majitel klubu Daniel Křetínský, měl by situaci řešit někdo z armády jím dosazených lidí. Bez základní premisy v podobě dobře připraveného hřiště to prostě nejde.

Pokud pomineme zmíněné věci a podíváme se na sestavu Sparty, za jejíž nedoplnění mohou i výše zmínění pánové, také to není žádná hitparáda. Ani legendy klubu neskrývají, že Letenští nemají v brance jasnou jedničku typu Petra Kouby, Jaromíra Blažka nebo třeba Petra Čecha, kteří klíčovými zákroky posouvali Spartu do nadprůměru.

Co je naopak v posledních letech jistotou? Chybující obrana. Přehmaty se nedaří odstranit. Nejlepší stoper Hancko musí naskakovat na kraji obrany. Mimochodem, právě slovenský obránce je posilou, za kterou vydala Sparta v posledním období větší částku peněz.

Není právě Hancko důkazem, že pokud prostě sportovní úsek vidí v hráči skutečnou kvalitu,  je na místě se plácnout přes kapsu a nějaký peníz vydat, aby byla Sparta schopnějším konkurentem? Tedy proo začátek alespoň české špičce? Jako plus budiž  v současné vnímáno alespoň to, že se do sestavy začínají prosazovat Suchomel s Vitíkem a na svou šanci na kraji čeká třeba Gabriel.

Snít zatím mohou na Letné o kreativní záloze. Její duší a srdcem je buldok Ladislav Krejčí mladší. Když v sestavě srdcař a střelec důležitých gólů chybí, sparťanům v hledišti to kazí náladu a soupeři si naopak zhluboka oddechnou. Pokud jde o kreativitu, prosazovat se začíná mladík Karabec, ale jinak si nemohou na Letné ani v tomto směru nic nalhávat.

Průnikovou a překvapivou přihrávku je schopný dát zkušený Dočkal, jenž se ovšem mění v žolíka naskakujícího z lavičky jen na části zápasů. Kromě něj zatím špílmachra, který vezme v klíčové chvíli odpovědnost na sebe, nevidím.

Výsledek je tristní. Místo kolmé přihrávky za obranu přichází obehrávání defenzivního bloku soupeřů a přihrávky do šířky či v horším případě dozadu. A tahle podívaná se prostě nemůže líbit. Křetínskému, Rosickému, Vrbovi ani fanouškům.

Jako ke spasiteli se hledí k Adamu Hložkovi. Jeho výjimečnost je sice evidentní, jenže ani v jeho případě není každý den posvícením. Letenský talent do role tahouna ještě nedozrál, takže i přes nesporné kvality je pro něho soustem, které z logiky věci prostě strávit nemůže. Ještě pod větší tlak se dostává ve chvíli, kdy se objeví seznam klubů, jež se o něho mají o ucházet. A fanoušci se děsí chvíle, kdy opravdu „Hložan" zvedne kotvy a přesídlí do slavnější ligy.

Poslední věcí, která Spartě zoufale chybí je kanonýr. Na doby bombarďáků Horsta Siegla či třeba Vratislava Lokvence mohou na Letné jen vzpomínat. Když už na konci podzimu chytil gólovou slinu Matěj Pulkrab a fanoušci se chytali stébla naděje, zabrzdila jej nejprve zimní pauza a následně, světe div se, zranění.

Na marodce je Juliš, očekávání zatím nenaplňuje Minčev, vysvobození se teď čeká od zimní posily Čvančary. I kdyby se ale nakrásně rozstřílel, pokud Sparta nezapracuje na všech dalších zmíněných věcech, bude mít k titulu pořád o hodně dál než konkurence z Edenu.