Článek
Jakkoliv na trati může působit chladnokrevně, je to jen jeho závodní nastavení, které ho dovedlo mezi největší postavy historie jeho sportu. Pod touto maskou se ale skrývá muž, jehož srdce zdaleka netluče jen pro biatlon. A potvrzující, že rčení, jak vrcholový sportovec musí být sobcem, má své limity.
Vybavuju si světový šampionát před dvěma lety v Oberhofu, tiskovou konferenci po stíhačce. Bö, jenž si šampionát naprosto podmanil sedmi medailemi v čele s pěti zlaty, seděl jako vítěz uprostřed. Vedle něj se snad ještě více radoval krajan Sturla Holm Laegreid, jenž vtipkoval, že stříbro je pro ostatní jako zlato, protože Bö je biatlonový mimozemšťan.
V tu dobu ještě mohl hvězdný Nor dokonce pomýšlet na sedm zlatých ze šampionátu, což by byl dosud nepoznaný a nepřekonatelný počin. Když se ho jeden ze žurnalistů v sále zeptal, jestli je vítězství ve všech disciplínách jeho snem, Bö se na něj zadíval a s lehkým úsměvem odvětil. „Mým snem to není. Mým snem bylo mít krásnou ženu a syna a to se mi splnilo.“
I v momentě, kdy slavil své největší úspěchy, směřovaly jeho myšlenky domů do norského Strynu. A to ještě přibyla k nyní pětiletému synovi Gustavovi dcera Sofia, narozená v létě roku 2023.
Však i v profilu na instagramu, kde by mohl mít vypsaných svých 20 zlatých medailí z mistrovství světa a spoustu dalších úspěchů, má pod pěti bílými terči symbolizujícími jeho sport jedinou větu: „Manžel krásné Heddy Daehli Böové.“
Ostatně o tom, co pro něj znamená rodina, svědčí i závody, které nevyhrál. Když byl v cíli druhý nebo třetí, často bylo znát, že úsměv nasadil jen z povinnosti, bral pouze vítězství.
S jedinou výjimkou. Pokud byl před ním jeho starší bratr Tarjei, bylo znát, že sdílet pódium se sourozencem je pro něj snad ještě víc než triumf. „Pokaždé si toho moc cením. Nikdy nevíte, kdy to bude naposledy,“ zdůrazňoval.
Moc příležitostí už mít nebudou. Rozhodně ne na olympiádě, která měla být podle všeobecných očekávání za rok posledním tancem biatlonové legendy. Jenže 31letý JTB ukázal, že není sobcem upřednostňujícím hon za medailemi.
„Být číslem jedna bere hodně energie. I lidem kolem mě,“ říkal s odkazem na rodinu při emotivní tiskové konferenci v Ruhpoldingu, během níž si opakovaně musel otírat slzy. Další zřejmě přibydou při jeho biatlonové labutí písni doma na Holmenkollenu, ale Bö dobře ví, že čas strávený s dětmi se nikdy nevrátí.
Však si na instagram umístil fotografii v objetí se svými dvěma dětmi, u níž se mezi tisíci vzkazů od fanoušků objevila jedna velmi výstižná věta, kterou napsal jeho dlouholetý francouzský soupeř Martin Fourcade: „Tohle rozhodnutí ukazuje, že jako člověk je ještě inspirativnější než jako šampion.“
