Článek
Zejména ve druhé půli předvedla Sparta výkon blížící se tomu, jaký se od ní očekával ve všech zápasech Ligy mistrů. Hru s prvky odvahy, zaujetí i nápaditých akcí.
Vše samozřejmě v rámci toho, co jí soupeř z kategorie absolutně nejlepšího evropského fotbalu dovolí. Celkově byl Inter lepší, měl více slibných příležitostí, ukázal jasnou kvalitu při držení míče i bez něj. Hrál možná úsporně, ale nesmírně trpělivě, zodpovědně a účelně.
Je strašně těžké se proti němu prosadit. Vždyť v sedmi zápasech Ligy mistrů dostali Italové jeden jediný gól na Leverkusenu, kterému navíc předcházel špatně nařízený roh. Jen důkaz dlouhodobě propracovaného systému s vytříbenými detaily. Žádná náhoda a štěstí.
Ale zpět ke Spartě, která rozhodně působila čerstvěji než ve druhé polovině podzimu. Trenéři slibovali zapracování na presinku a defenzivní činnosti, což se ukázalo jak v přípravě, tak ve středu. Dozadu to celkem šlapalo, více nedostatků je stále vidět směrem do ofenzivy. Ať už se jedná o automatismy, náběhy, využívaní volných prostorů, nedorozumění při nákopech za obranu nebo samotnou práci s balonem.
Nezapomeňme však, že stále mluvíme o porovnání se evropskou špičkou, s níž se Sparta chce měřit, ale zatím primárně sbírá cenné zkušenosti. To se čekalo a tak to je.
Zarážející však je podle mě až nezaujatý přístup některých fotbalistů. Nejvíce, a právem, rezonuje jméno útočníka Victora Olatunjiho. Jeho nasazení v základu se nedá zpochybňovat, v přípravě patřil nejen herně k nejlepším sparťanům. Při generálce s Bodö/Glimt přesně ukázal, od čeho je na trávníku. Dal gól, ustál souboje, udržel a rozdal balon, rval se.
Inter? Minimálně v první půli úplný opak. Jasně že s ohledem na tělesné proporce a další aspekty nebyl při napadání tolik platný jako například Veljko Birmančevič. Ten se sice ztrátou na vlastní polovině částečně podepsal pod jediný gól zápasu, postupem duelu se ale jen lepšil. Dovolil si, byl nebezpečný.
Olatunji opravdu působil místy až bez zájmu. Když zkazil akci, viditelná snaha o rychlou nápravu přišla málokdy. Zarážející s ohledem na to, že se k týmu znovu připojil Jan Kuchta. Bijec, který když je v pohodě, je přesným opakem toho, co byl Olatunji proti Interu.
Trenér Lars Friis nigérijského forvarda na tiskové konferenci bránil, mimo jiné argumentoval chybějícími silami po poctivě odvedené defenzivní práci.
Chápu, že i kdyby nebyl s projevem Olatunjiho spokojený, nesejme ho veřejně jen pár minut po konci utkání, s nímž mohou být na Letné globálně spíše spokojení. Možná se ale realizačnímu také více odhalilo, kdo si zaslouží více prostoru, kdo se bude za Spartu za každé situace rvát. Kdo má to správné DNA, na kterém si na Letné zakládají.
A Olatunji, byť dokáže zahrát výborné zápasy, kdy je nesmírně platný, a s 10 brankami je nejlepším střelcem Sparty v sezoně, ukázal svou horší tvář. Ne poprvé.