Článek
Po pěti duelech ve skupině byl tým kouče Michala Bílka tvrdě kritizovaný. Bylo mu spíláno, že dělá českému fotbalu ostudu. Soudě dle výsledků a průběhů zápasů Plzeň díru do Evropy rozhodně neudělala. To je nezpochybnitelné. Viktoriáni toto nerozporují. Vědí, že jejich kvality jsou výrazně níž než hvězd Bayernu, Barcelony nebo Interu Milán.
Nicméně na jejich vystoupení v Champions League existuje také druhý úhel pohledu. Uplynulou sezonu, vzhledem k finančním problémům, balancovala Plzeň na hraně bankrotu. Jela na dluh. Šéf klubu Adolf Šádek vsadil všechno na jednu kartu - na postup do některého z evropských pohárů. Následně z bonusu od UEFA za účast v základní skupině zachránit Viktorii od krachu.
Do kouta zahnaní Západočeši dokázali prakticky nemožné - vyhrát českou ligu a následně projít do Ligy mistrů přes kvalitativně lepší soupeře Tiraspol i Karabach. To všechno s jediným cizincem v základní sestavě, Kolumbijcem Mosquerou, a ročním rozpočtem, jehož výše se rovná ročnímu výdělku útočníka Roberta Lewandowského v Barceloně.
Kdo tedy očekával, že Plzeň soupeře ve skupině pořádně pozlobí, byl velký snílek. Vždyť v české lize vítězí Plzeň pod koučem Bílkem ve spoustě zápasů o jediný gól a soupeře mezi šestnáctkami nikterak nepřevyšuje.
Viktoria se také stala pro mnohé terčem posměchu. I pro některé fanoušky největších tuzemských konkurentů. Pro to lze mít pochopení jen z jediného důvodu - kvůli velké rivalitě. Posměch jinak není na místě. Příznivci vyjadřovali názory, že by jejich kluby hrály v Lize mistrů důstojnější roli. Možná ano, možná ne. To nikdo nezjistí. Pochopitelně můžou plzeňskou účast mezi evropskou elitou zpochybňovat, můžou s ní nesouhlasit. Ale slovy českého génia Járy Cimrmana - to je ale asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat."