Článek
Zprvu se ovšem jelo podle tradičního scénáře třech předešlých vystoupení Viktorie ve skupině, v nichž byla Barceloně, Interu Milán i Bayernu jen sparingpartnerem. V 35. minutě byla zralá na ručník. Prohrávala 0:4, německý gigant si z její defenzívy dělal trhací kalendář a hnal se za dalšími góly. Zástupci českých médií se začali shánět po rekordní porážce v historii Champions League.
Západočeši k ní měli solidně nakročeno. Kříž nad nimi zlomili i někteří fanoušci, kteří po čtvrtém gólu opouštěli svá místa a nakvašeně odcházeli spláchnout zklamání do nejbližší hospody. Nakonec museli litovat, že nezůstali. Po přestávce totiž Plzeň nečekaně povstala ke skvělému představení, byla odměněna dvěma góly. A kdyby Ulreich nevytáhl zázračný zákrok proti hlavičce Pernici ze tří metrů, mohlo být drama.
Na herní zvrat ve druhé půli existují dva úhly pohledu. Byla Plzeň opravdu tak dobrá nebo Bayern po pauze ubral plyn? Odpověď je pravděpodobně někde uprostřed. I světoví hráči, kterých je kabina Bayernu plná, jsou jenom lidi. Při vědomí luxusního náskoku a totální herní nadvlády jejich koncentrace dost možná o nějaké procento klesla. Přemýšleli spíš už o víkendové bundeslize.
Vliv měla i četná střídání, ke kterým Bayern nuceně i ve snaze pošetřit síly, sáhl. Za pochroumaného Müllera poslal kouč Nagelsmann ještě v první půli 17letého Tela, ve druhém poločase dostal šanci ještě o rok mladší záložník Wanner.
Nicméně Viktoriáni za druhý poločas zaslouží jedničku. Kompliment jim složil po utkání sám Nagelsmann. Evidentně jim pomohla změna rozestavění ze čtyř na pět obránců i příchody střídajících hráčů v čele s útočníkem Klimentem. Vycítili, že Bayern už nemá takovou chuť. Po sedmi poločasech v Lize mistrů odhodili přehnaný respekt, do soupeře se zakousli s intenzitou, kterou tasí úspěšně v české lize. Odměnou jim byly dva parádní góly a nadšená Doosan Aréna. Plzeň sice počtvrté ve skupině padla. Znovu zaslouženě. Ale poprvé se ctí.