Článek
Šilhavý má v mnohém pravdu. S Albánií měli opravdu Češi šance rozhodně na víc než na jeden gól a soupeř z jedné rány na českou branku vystřihl gól roku. Za to, že hráč zahodí šanci, kouč nemůže. Vsadím se, že pokud by Češi v nastavení dali na 2:1, spousta fanoušků by kouči Šilhavému tleskala a vynášela ho do nebes za skvělá střídání. Přitom výkon mužstva by lepší nebyl.
Pravdou je, že se český tým rozjížděl pomaleji. První poločas byl krkolomný, nijaký. Druhý byl lepší, ale ani v něm Češi neexcelovali. Jenže, ruku na srdce, český fotbal prostě patří k evropskému průměru. Nelze mávnout kouzelným proutkem a myslet si, že najednou bude národní mužstvo excelovat.
„Pomalu jsme kombinovali, ofenzivní hráči hráli daleko od sebe a chyběla kompaktnost celého týmu. Ve hře jsme navíc měli spoustu nepřesností. Potom se jen těžko dostanete do tempa,“ píše Šilhavý. Má pravdu. Jenže tady je třeba dodat, že součástí jeho práce je zatlačit na tým rozhodně dřív než o přestávce.
Hodně diskutovaným a kritizovaným krokem bylo stažení autora gólu, ofenzivního univerzála Václava Černého v 70. minutě. Šilhavému v souvislostí s letní posilou Wolfsburgu bylo navíc zazlíváno, že Černého opomenul v březnu v Moldavsku (0:0). “
Jednoznačně jsme chtěli hrát na vítězství a do konce zápasu zbývalo dvacet minut, a tak jsme chtěli poslat do hry čerstvé hráče, kteří jsou taky gólově nebezpeční. Proto jsme prostřídali celý útok,“ vysvětlil Šilhavý.
Kouč se rozhodl pro radikální změnu, vyměnil kompletní útok. Tento krok se mu nepovedl. Nese za něj zodpovědnost. Kritiku, nikoli však přehnanou, musí přijmout. Kreativní hráče typu Černého, který je schopen vymyslet netradiční řešení situací, si tuzemský fotbal musí považovat.
Tomáš Souček v zápase proti Albánii.
Transparentním krokem bylo stažení obránce Ladislava Krejčího, o čemž se vedly také vzrušené diskuse. Šilhavému se vyčítá, že stáhnul jednoho z nejlepších hlavičkářů českého mužstva a tím snížil šanci prosadit se ze standardní situace. S tím lze souhlasit. Ale stejně i s tím, že na hřišti bylo nadále dost hráčů, kteří se umějí ze vzduchu prosadit. Šilhavý se pokusil vsadit všechno na útočnou kartu, zkrátka zkusil něco změnit.
„Víme, že umíme předvést mnohem lepší výkon. A jsem přesvědčený, že to za měsíc v Albánii předvedeme,“ uzavřel svůj komentář Šilhavý, po jehož hlavě někteří fanoušci a experti volají. Zazlívají šéfovi FAČR Petru Fouskovi, že namísto silné důvěry by měl Šilhavého odvolat.
Naprosto totožné hlasy šly po neúspěšné baráži se Švédskem, čímž skončil sen o postupu na mistrovství světa 2022 do Kataru. Slyšel jsem všude kolem sebe, že musí v národním mužstvu dojít ke změnám na lavičce i v realizačním týmu. Včetně řešení, jak s touto záležitostí naložit.
Tady souhlasím s trenérem Josefem Csaplárem, který tvrdí, že jestli Šilhavý má nebo nemá zůstat, je v důležitosti až v polovině abecedy. Změnit se musí především český fotbal. Aby generoval kreativní hráče s nadprůměrným fotbalovým myšlením, jako tomu bylo dřív. Jak se říká, ve slušnější verzi, z mála bič neupleteš.
