Hlavní obsah

GLOSA: Nervy a zpackaný konec. Jednadvacítka v kvalifikaci jede jako přes kopírák

Možná jste si i vy chtěli v pátek večer vylepšit náladu po kolosálním krachu fotbalové reprezentace v Albánii. Pokud jste se rozhodli pro partii jednadvacítky s Walesem, nejspíš jste si moc nepomohli. Remíza 1:1 ve druhém dílu kvalifikace na EURO byla hořká hned z několika úhlů pohledu.

Foto: Sport.cz s využitím ČTK/Luboš Pavlíček

Jednadvacítku i podruhé v kvalifikaci na EURO srazil gól inkasovaný na konci zápasu.

Článek

Předloni se skupinová fáze mistrovství Evropy jednadvacítek hrála ve Slovinsku a Maďarsku bez diváků, byla sešněrovaná covidová doba. A letošní šampionát v Gruzii a Rumunsku byl pro české fanoušky kapku z ruky. Příští EURO bude v létě 2025 hostit sousední Slovensko, což je příjemná zpráva: můžete tam dojet za pár hodin a navíc se v pohodě domluvíte.

Jenže bude se bál evropských talentů týkat i Česka?

Situace po dvou kvalifikačních zápasech z osmi je pro tým trenéra Jana Suchopárka krajně nepříjemná. Češi v září nezvládli prolog na Islandu (1:2) a na vítězství nedosáhli ani v prvním domácím zápase proti Walesu. S jedním bodem jsou ve skupině předposlední a nová parta, která je spolu teprve podruhé, se dostává pod čím dál větší tlak. Včetně kouče Suchopárka: kdyby příští úterý nepřišla nutná výhra nad Dánskem, nepřekvapilo by, kdyby se strahovská fotbalová vláda bavila i o budoucnosti trenéra jednadvacítky.

Přitom nechybělo málo a Lvíčata v tuhle chvíli mohla mít čtyři body za plichtu na Islandu a výhru nad Walesem. Jenže v obou případech schytala gól na konci zápasu: v 94., respektive 96. minutě. Jako přes kopírák.

„Dva výpadky ze závěru zápasů nás stály body,“ litoval Suchopárek. Na Islandu chtěli jeho chlapci vyhrát a vrhali se do ofenzivy, zato proti Walesu se ustrašeně stáhli. Výsledek byl v Reykjavíku i v Českých Budějovicích stejný: nepochopitelné zatmění, gól soupeře a zbytečná ztráta bodů.

Už před prvním testovacím zápasem se Slovenskem (2:0) experti zmiňovali, že jednadvacítka může být ještě silnější než v předchozím cyklu. Jenže realita to zatím nepotvrzuje, nový tým má rezervy především v produktivitě. V kvalifikaci to ukázal v obou duelech.

Proti Walesu bavila třeba ofenzivní trojice Adam Karabec, Kryštof Daněk a Matěj Jurásek (gól a tyč), ale co je to platné, když čeští mládenci pořád čekají na první výhru. Kdyby v pátek včas přidali druhý gól (dostatek šancí měli už v prvním poločase, kdy dominovali), nemuseli se na konci nervovat. Ani řešit, že remízový úder inkasovali dávno po uplynutí avizovaného čtyřminutového nastavení.

Manévrovací prostor se zužuje, jednadvacítka příště musí na svém oblíbeném stadionu v Budějovicích vyhrát nad zatím neporaženým Dánskem. Další ztráta by výrazně snížila šanci na přímý postup, který se bude týkat jen vítězů skupin a tří nejlepších z druhých míst. Vlastně by ji už skoro zadusila.

Slova o skvělé partě a kvalitě týmu se hezky poslouchají a třeba i vážně odrážejí pravdu, ale teď to chce přenést je na hřiště. Jinak na Slovensko pojedou jiní.

Související témata: