Článek
Byť nedělní derby odřídili Poláci, dva zápasy Sparty v rozmezí čtyř dnů lze brát jako sondu do stavu rozhodcovského stavu v Čechách. Ligou mistrů protřelý Szymon Marciniak působil v Edenu jako zjevení, nedostižný vzor pro tuzemské kolegy. Talentovaný Dalibor Černý naopak chybným rozhodnutím utkání na Střelnici zásadně ovlivnil.
Duel mezi Slavií a Spartou začal tvrdou řežbou, oba soupeři se předháněli v ostrých zákrocích. Vřava, v jaké by se leckterý rozhodčí rychle ztratil. Ne tak Marciniak. Ukázal hráčům, kdo je na hřišti pánem, když emoce plály až příliš, neváhal použít i svou fyzickou sílu a odstrčit je. Vystupoval rázně, neschovával se za nekonečné studování videa.
Po derby zůstaly jen dva sporné otazníky. Za prvé, jestli sparťan Krejčí mladší neměl místo žluté dostat červenou kartu, protože podrážkou trefil stojný Sorův kotník. A za druhé, zda byl před prvním gólem sešívaných v pořádku hraniční souboj centrujícího Baha s Haraslínem.
Nikdo si však nestěžoval, oba trenéři Marciniakovi po vypjatém duelu za výkon poděkovali. Uznání se mu dostalo také od komise rozhodčích, která polskou družinu se souhlasem obou rivalů pozvala. Jelikož šlo o cizince, jednotlivé situace nepitvala.
V televizním studiu však později její šéf alespoň žlutou kartu pro Krejčího posvětil. „Vyřešil to domluvou, jsem tomu nakloněný. V těchto zápasech je třeba hranici trošku posunout. Nezkazit tak velké utkání, hned do toho vlítnout kartama, nebo dokonce červenou. Mně se to líbilo," poukázal Radek Příhoda.
Polský rozhodčí Szymon Marciniak uklidňuje hráče Slavie a Sparty během derby.
Otázkou je, co bude dál. Cizince brali aktéři derby jako trochu vyšší autoritu. Což úplně správné není, sudí by měl mít autoritu sám o sobě. Ale o to po pravdě v bitvě o Prahu šlo.
Aby se mu čeští rozhodčí aspoň přiblížili, potřebují samozřejmě řídit největší domácí zápasy právě typu derby, dostat se na mezinárodní scénu a sbírat zkušenosti.
Právě Dalibor Černý patří k největším nadějím Příhodova sboru. Ač nezkušený, koncem podzimu doslova zazářil, jak zvládl úžasnou bitvu Baníku se Slavií. Ve středu ovšem pohořel, na holičkách ho nechali kolegové u videa, kde seděli Ondřej Berka a asistent Jiří Pečenka.
Kouči Jablonce se paradoxně ve zlém jako bumerang vrátil požadavek, který Petr Rada na rozhodčí před týdnem po vzájemném pohárovém utkání na Spartě vznesl. Nebuďte alibisti, pískejte, co vidíte na hřišti, o čem jste přesvědčeni.
Ke cti zkušenému kouči slouží, že ani ve středu svůj postoj nezměnil. Neplísnil hlavního, ale VAR, jehož je zatvrzelým kritikem.
„A znovu se vracím k videu. Zase tam sedí pan Berka. Mám na něj takovou smůlu! On má dva metry, ale přesto se ho nebojím. Možná je na tuhle hru zvyklý, pil kafe nebo si tam schrupnul, nedovedu si to vysvětlit," láteřil Rada.
Příhoda má těžkou roli. V první řadě musí dokázat, že na rozdíl od časů nedávno minulých jeho komise nikomu nepatří, nikomu nestraní. Těžká věc v době, kdy by se nejspíš ještě některých pamětníků Berbrovy éry na listině rozhodčích rád zbavil. Nemá však náhradu v dostatečném počtu. Natož v patřičné kvalitě.
Po Dočkalově kopanci bolí hlava nejen zafačovaného Housku. Zahraniční expert udal v derby parádní tón, souzvuk s českými píšťalkami je však během na dlouhou trať.
