GLOSA: Nedvěd se zastal Pešána. Proč ne? Teď ale sám stojí v první linii

Filip Pešán tak zůstává koučem hokejové reprezentace i pro olympiádu v Pekingu, protože nikdo z hokejové vlády netouží po rychlé - z jejich pohledu až unáhlené - změně. A vlastně ani netouží o Pešánově pozici diskutovat, protože ještě před samotným pondělním zasedáním výkonného výboru je jasné, že žádné změny ve vedení reprezentace nenastanou.

Snad aby měl trenér Pešán bezstarostné Vánoce, oznámil generální manažer Petr Nedvěd, že je sice "zklamaný z toho, jak se tým prezentuje na mezinárodní scéně" a že i "uvažoval nad případnou změnou", ale Pešán s jeho ansámblem na střídačce pro Peking zůstávají.

Hotovo, dvacet.

Je-li Nedvěd v novém nastavení za reprezentaci plně zodpovědný, pak je jeho rozhodnutí zcela legitimní. A je svým způsobem i frajerské a správně manažersky rázné, že ho učinil sám, než aby se zbaběle skrýval za pondělní výrok výkonného výboru. Byť je nutné přidat, že ono rozhodnutí je ale nejspíš také poněkud vynucené, protože žádná rychlá náhrada za Pešána zřejmě nebyla.

Zároveň se ale teď Nedvěd definitivně postavil do první linie. Bylo-li totiž doposud nejasné, za kým vlastně výsledky reprezentace jdou, po tomto kroku je právě on zosobněním národního týmu.

A to všemi konsekvencemi, které k tomu náleží.

Uspěje-li tým na olympiádě, nechť je Nedvěd blahořečen a vynášen do nebe, jak rozvážně se pří prosincovém "honu" na Pešána zachoval.

Bude-li ale pokračovat v bídném představení, ať nese plnou zodpovědnost, protože teď mohl učinit změnu. Obětovat jen Pešána bez vlastní sebereflexe by totiž bylo tuze alibistické.