Článek
Asi kus od každého, ztráta pokory se nikdy nevyplácí. Ale to ani alibismus. Až na Francii/Chorvatsko jsou zbylí tři soupeři, ve vší úctě k nim, outsidery. O Gibraltaru se nemá smysl bavit. Faerské ostrovy sice udělaly oproti minulosti výkonnostní vzestup, ale pořád jde o zemi s nižším počtem obyvatel než Kladno. A Černá Hora patří do evropského podprůměru.
Pokud dopadne čtvrtfinále Ligy národů podle očekávání a do české skupiny přibudou Chorvati (pokud tedy Francouzi neusoudí, že je pro ně skupina L příznivější než skupina s Ukrajinou, Islandem a Ázerbájdžánem, která čeká na vítěze duelu s Chorvatskem), bude možné povýšit los z přívětivého na vynikající.
Nikdy předtím nebyla cesta na mistrovství světa pro český tým tak příznivá. Vždyť už před boji ve skupině si může říct, že od šampionátu ho dělí dvě výhry. Pokud ve skupině nedokážou Češi dostat pod sebe všechny soupeře a nezajistí si přímý postup, a neskončí ani na druhém místě, které zaručuje baráž, nemusí si zoufat. Do baráže postoupí díky vítězství v nedávné Lize národů. Šestnáctka účastníků baráže se utká o čtyři vstupenky na MS. Systémem play off, stačí tedy dvě vítězství.
Ale nechme predikcí. Je samozřejmě pravda, že fotbalový svět se vyrovnává. Trpaslíci rostou, podprůměrné týmy atakují průměr, průměrné se derou do lehkého nadprůměru. V kontextu náročného klubového kolotoče není jednoduché udržet konstantně vysokou výkonnostní laťku po celou kvalifikaci. Nicméně při složení české skupiny jsou karty rozdány jasně. Je třeba si nalít čistého vína: Nepostup na světový šampionát by byl zkrátka neúspěch. Je fajn, že to v ohlasech na los hráči i trenéři vidí stejně.
