Článek
Senzace? Jak se to vezme. Optikou předzápasových předpokladů samozřejmě, s ohledem na průběh utkání je ovšem výsledek 3:1 logický. Sparta nenašla v nabitém programu tři dny po remíze s Rangers dostatek koncentrace a Mladá Boleslav na to byla bezvadně připravená.
Sparta hrála profesorsky, bez pohybu, příliš pomalu, málo po stranách. Možná se projevila únava některých hráčů, hlavně psychická. Především však narazila na skvělého soupeře, jakým nedělní Bolka rozhodně byla.
Tápání Letenských věrně ilustrovaly hrubky zastupujícího kapitána Panáka. Tu první jeho tým ještě přežil, druhou už zaplatil gólem do šatny, který se ukázal být vítězným. Panák v tom nebyl rozhodně sám, jak také poukázal trenér Priske.
Spartě se rozšířila marodka na čtyřlístek Krejčí, Haraslín, Vitík, Preciado. Do tříčlenné obrany se tak dostal také Gomez, který ovšem směrem dopředu do přestávky vůbec nehrál. Domácí se tak při rozehrávce soupeře evidentně zaměřili na napadání Panáka, což jim přineslo úspěch.
Nejen tento tah Marku Kuličovi vyšel. Jako hráč býval pěkné kvítko, v první ligové sezoně v pozici hlavního trenéra příjemně překvapuje. Na pět gólů inkasovaných ve Zlíně zareagovali Středočeši tak dobře, že byť Sparta měla držení míče 79 %, do tutových šancí ji nepustili.
Parádní disciplínou Boleslavi je samozřejmě především ofenziva. Bývalý útočník Kulič dává hráčům volnost, a oni mu to vracejí. Také proti mistrovi jeho tým svým fotbalem zase bavil. Na hrotu byl skvělý Hilál, výtečně ho doplňovali fofrníci Kušej a Solomon. Superlativy si vysloužil také nestárnoucí špílmachr Matějovský, jemuž za pár týdnů bude již dvaačtyřicet let…
Trenér sáhl do vítězné sestavy ze Zlína, aby si na lavičce ponechal také nějaké žolíky. Když pak poslal na hřiště Jawa, právě náhradník definitivně rozhodl.
Kuličovi v neděli odpoledne všechno fungovalo, ale nejedná se o náhodu. Středočeši už jsou třetí, přitom mají ještě odložený zápas s Plzní k dobru. Bolka je teď prostě hit, s otevřeným hledím se rázně hlásí o místenku do pohárové Evropy.