GLOSA: Klobouk dolů před Marokem. K finále MS ale ještě nedospělo

Brzký gól Hernandeze do plánu Afričanů pochopitelně nezapadal, a i kvůli němu bránu finále neotevřeli. Poprvé na šampionátu se ocitli v roli prohrávajícího. Francouzskému obránci ale můžou z jistého úhlu pohledu poděkovat.

Byli totiž nuceni opustit defenzívní taktiku, se kterou dostali na lopatky v osmifinále Španěly a v následném čtvrtfinále i Portugalce. Pasivní způsob hry jim byl mnohými vyčítán, senzační postup do semifinále byl zpochybňován. A přičítán spíš dílu náhody. Částečně právem, neboť k výhrám se Maročané víceméně probránili. Průměrně měli míč v držení jen 32 %. Ve vítězném osmifinále se Španělskem, které rozsoudil penaltový rozstřel, měli balon v moci pouhých 23 %.

Ve středu večer ale museli i kritici uznat: Maroko si semifinále zasloužilo, jeho jízda šampionátem není dílem náhody. Francii dostalo několikrát do úzkých, vytvořilo si po přestávce tlak. Mělo šance, stoper Jamík nastřelil parádními nůžkami tyč. V ofenzívě převedlo velkou kvalitu.

Pro africký, a vzhledem k převládající muslimské víře v Maroku i pro arabský svět, jsou fotbalisté Maroka hrdinové. Stalo se poprvé, aby tým z afrického kontinentu stanul v semifinále mistrovství světa. Byť prolili fanoušci po vyřazení litry slz, je pro ně mužstvo kouče Valída Radžradžuího nesmrtelné.

Euforie ze skalpů Belgie, Španělska a Portugalska ho hnala za vidinou finále. Hráči do jednoho byli připraveni na hřišti padnout. Nicméně, ruku na srdce, finále pro ně bylo příliš velké sousto. I přes výborný výkon na Francii neměli.

„Porážka nic nemění na tom, co jsme v Kataru předvedli. Ukázali jsme světu, jaký je marocký fotbal. Abychom ale mistrovství světa vyhráli, budeme muset ještě hodně pracovat. Tak daleko ještě nejsme," uznal sportovně trenér Radžradžuí. Tečka.