Článek
Videogalerie k zápasu Česko – Moldavsko
Národní tým se kvalifikací na kontinentální šampionát do Německa protrápil. Schytal mnoho ran, postup rozhodně žádný výbuch euforie v českém fotbale nezpůsobí, víc než cokoliv jiného je pro všechny úlevou.
Při všech útrapách, které především závěr Šilhavého panování u týmu provázely, může nyní již bývalý kouč nabídnout výsledky. Dva postupy na Euro, na prvním z nich průnik až do čtvrtfinále, vyšvihnutí do elitní skupiny Ligy národů. To není úplně málo. Na druhou stranu nejvíc bolela další neúspěšná kvalifikace o mistrovství světa, poté i pád zase do béčkové úrovně v Lize národů.
Hlavní věci se však děly v tomto roce v právě skončené kvalifikaci. Atmosféru jitřily nejrůznější problémy a dohady, sám Šilhavý působil především po říjnové porážce v Albánii a následné výhře nad Faerskými ostrovy odevzdaně. Vše vygradovalo neskutečně hloupým nočním tahem Olomoucí v podání hráčů Jakuba Brabce, Vladimíra Coufala a Jana Kuchty dva dny před zápasem s Moldavskem. Tým se přestal vyvíjet, neposouval se. Je otázkou, jak moc to bylo zapříčiněno všemi okolnostmi, které se na mužstvo valily. V momentálním rozpoložení by jel však český výběr na šampionát v roli outsidera.
Výkonný výbor začne od úterý hledat, kým obsadí místo po Šilhavém. Má co nabídnout, pozice kouče fotbalové reprezentace je maximálně prestižní. Bonusem je jistota mistrovství Evropy. Na druhou stranu nový trenér bude mít vrchol hned v Německu. Případný neúspěch na krátkém turnaji může celé jeho působení zásadně ovlivnit. Do šampionátu zbývá necelých sedm měsíců. Času zase tak moc není, výkonný výbor (snad) v kooperaci se Sportovní radou musí jednat rychle.
Výběr nového kouče bude náročný hlavně ze dvou důvodů. Okruh potenciálních kandidátů při nedostupnosti Jindřicha Trpišovského ze Slavie zase tak široký není a před novým šéfem Tomáše Součka a spol. bude stát plno úkolů.
Bude muset rozhodnout, zda do mužstva vrátí hříšníky Brabce, Coufala a Kuchtu (za normální konstelace je to asi těžko představitelné). Měl by promluvit se záložníkem Antonínem Barákem, který zůstával po březnovém srazu mimo tým kvůli „porušení interních pravidel“. Sám Barák se k tomu nedávno obsáhle vyjádřil a přiznal, že byl nespokojený s tím, že nehrál proti Polsku v základní sestavě, za což se omluvil. Žádného dalšího prohřešku si dle svých slov nebyl vědomý. A pak by měl nový šéf lavičky národního týmu intenzivně komunikovat s hráči, nastiňovat jim své principy, vize, představy. Ideálně je objíždět, seznamovat se s nimi.
Už z tohoto výčtu je patrné, že naprosto nedává logiku, aby přechodně vedl reprezentaci Trpišovský nebo někdo jiný v kombinaci s prací v klubu. Nový trenér se musí reprezentaci věnovat naplno, aby se mohla začít mizet negace, která je i přes postup a juchání plného stadionu v Olomouci patrná.
A jeho jméno je potřeba znát co nejdřív. Čas už běží.