Hlavní obsah

GLOSA: Jedna změna Spartě zatím nepomohla. A ta trenérská je zase blíž

Měl to být zápas, kdy fotbalová Sparta alespoň bodově utne svou krizi. Zápas, kdy klidně utrpí výhru, ale bude slavit. Jenže omyl. Srovnání Dukly na 1:1 z poslední akce sobotního duelu jen dokládá, jakou mizérií obhájci posledních dvou titulů aktuálně procházejí. A když už nepomáhají změny na hřišti, na řadu zpravidla přichází jiný impuls. Na lavičce.

Foto: Sport.cz s využitím Borgis/Vlastimil Vacek

GLOSA: Jedna změna Spartě nepomohla. A ta trenérská je už sakra blízko.

Článek

Trenérský tým v čele s Larsem Friisem udělal mnohými experty i fanoušky vzývaný tah. Ustoupil od svého zažitého rozestavení 3-4-3. Sáhl k variantě se dvěma útočníky (Olatunji, Tuci), posílil střed hřiště třetím záložníkem (Sadílek, Laci, Kairinen).

Jak přiznal sám Lukáš Sadílek, cílem bylo mimo jiné posílat na urostlé forvardy co nejvíce centrů. Nějak prostě dostat míč do brány a jakkoliv uzmout tři body. To první se moc nedařilo, to druhé se jednou povedlo a o tom třetím už byla řeč.

Sestřih zápasu Dukla–SpartaVideo: LFA

Co je možná ještě horší, je přidání další kolonky na seznam bídných výkonů. Vždyť Sparta si na Dukle vypracovala snad jedinou pořádnou šanci. Ve druhé půli byla horší, v závěru jen bránila výsledek. Neubránila. Zaslouženě.

Změna nepomohla. Neměla vlastně žádný viditelný efekt. Sparta navíc byla opět bezzubá. Bez šťávy, emocí, nápadu, jistoty. Až odevzdaná. Najednou může v lize po víkendu ztrácet na vedoucí Slavii šestnáct bodů a na druhou Plzeň osm. V klíčové sezoně, kdy jde český mistr přímo do Ligy mistrů.

Do konce podzimu zbývají tři zápasy (doma Karviná, Bohemians a Jablonec) a vedení klubu v čele se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým zřejmě stojí před nepříjemnými, ale jasnými a po Dukle už urgentními otázkami: „Odvolat trenéra Larse Friise? A jestli ano, tak hned, nebo v zimě?“

Další případné podzimní ztráty mohou mít extrémní dopad na zbytek sezony. Ve hře je i výrazné zkomplikování bojů o druhé místo, bez něhož by si Sparta o Ligu mistrů v další sezoně vůbec nezahrála.

Risk s sebou nese jak odvolání a dosazení třeba jednoho z asistentů, tak se zachování stávajícího složení realizáku. Bohužel pro Spartu, na návrat zraněných klíčových opor se spoléhat nejde.

Takže kde je větší vidina okamžitého impulsu, aby Letenští poslední duely roku alespoň výsledkově zvládli? Kdy se dá předpokládat emoční nakopnutí mančaftu, kterému to na hřišti až nepochopitelně neklape?

Lars Friis je tučně podepsán po dvěma tituly, doublem i postupem do Ligy mistrů. Když v létě přebíral Spartu po Brianu Priskem, měl jsem to za logickou a správnou variantu. Teď je však i na něm samotném vidět, jak je vyšťavený. Jistě pracuje na tisíc procent, to mu rozhodně nikdo neupírá. Sám říká, že dokud bude mít důvěru, nic vzdávat nebude. Tak to má být.

Pokud však jeho tahy nezabírají, může (měl by) být součástí změn on sám. Za všechno určitě nemůže sám, nutností je i řez kádrem či lepší výběr posil. Z principu a jednoduchosti věci má ale dánský kouč být první na řadě. Friis zatím zůstává, podle všeho vedení hodně zohledňuje rozsáhlou marodku a nechce udělat ukvapené rozhodnutí. Na druhou stranu zápas Dukle moment případného kroku rozhodně neoddálil.