Článek
Následné vyjádření kapitána polské reprezentace Roberta Lewandowského označujícího postoj svého národního svazu za správný, Fouskovu reakci rovněž nevyvolalo, natož aby spouštěcí mechanismus představovaly jeho telefonáty s předsedy polského a švédského fotbalového svazu Cezarym Kuleszou a Karlem-Erikem Nilssonem, o nichž se sám pozdě večer zmínil. Přitom z nich věděl, že stanovisko Švédů je navlas stejné jako Poláků.
Zvlášť když mu jejich předseda opakovaně sdělil: My s Ruskem nehrajeme.
"Švédská reprezentace nebude hrát případný barážový zápas proti Rusku, bez ohledu na to, kde se bude hrát. Rusko se nemůže zapojit, dokud bude toto šílenství pokračovat," mohl si ostatně přečíst na oficiálních stránkách švédského fotbalového svazu.
A že by snad Fouska přiměl když ne k činům, pak alespoň slovům příklad předsedy hokejového svazu Tomáše Krále? Ten nedbajíc na licoměrné stanovisko Mezinárodní hokejové federace hodlající pokračovat v rekognoskaci situace na Ukrajině, se vyjádřil jasně: „Zrušíme všechny zápasy reprezentačních výběrů proti ruským týmům. Rusko nemíníme pozvat na České hokejové hry."
Stejně pregnantně se ostatně vyjádřil předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser, který se kvůli jednotnému postupu v otázce zápasů s ruskými reprezentanty v neděli sejde s šéfy největších českých sportovních svazů a bude na nich požadovat, aby jejich sportovci nestartovali v žádných soutěžích a zápasech s ruskou účastí.
Ostatně, i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík na takovýto postup apeluje.
Nejspíš i proto nakonec první muž českého fotbalu poodkryl oponu mlčení, za kterou se celý den ukrýval, a promluvil.
Ani on už si za daných okolností téměř nedovede sehrání zápasu s Ruskem představit, nicméně přitom připomíná potřebu procedurálních kroků. A kolektivní odpovědnost celého výkonného výboru samozřejmě také.
Vyjádření tak trochu v duchu rčení z neblahých normalizačních let. Krok vpřed, dva kroky vzad, ale hlavně ať někam chodíme. A také ať má slova a postoje někdo posvětí.
Prezident FIFA Gianni Infantino s trofejí pro vítěze fotbalového MS klubů.
Těžko však očekávat, že by to učinil prezident FIFA Gianni Infantino, který své sídlo už před drahnou dobou přesunul do Kataru, kde míní setrvat do prosincového závěru mistrovství světa.
Zvlášť, když FIFA vždy a všude deklarovala a deklaruje svou apolitičnost.
Rusové o ní ostatně ví své... Před 49 lety na ni v mezikontinentální baráži doplatili, když po krvavém vojenském převratu v Chile odmítli nastoupit na Estadio Nacional v Santiagu de Chile k odvetnému utkání s domácí reprezentací. Prohráli ho kontumačně 0:2 a na světový šampionát do Německa postoupilo Chile.
Po půl století navzdory krví potřísněné Ukrajině kalkulují nejspíš s obdobným scénářem. Zvlášť po mistrovství světa 2018, které uspořádali a generalitě FIFA se tolik líbilo.
