Hlavní obsah

GLOSA: Euro nenudilo, ale strhující nebylo. Ani hvězdy nejsou Terminátory

Fotbalové Euro 2024 je minulostí, tečku za ním udělal nedělní finálový triumf Španělska nad Anglií (2:1). I nejfanatičtější fanoušci napříč Evropou musejí uznat, že šampionát vyhrál tým, který nejvíc bavil. Pohříchu ale byli právě Španělé jediní, kteří Euru dodávali trvalý lesk a předváděli atraktivní styl. Proč se ostatní mužstva přidala jen někdy nebo vůbec? Proč se letošní Euro rozhodně nezapíše mezi dechberoucí?

Foto: Fabian Bimmer, Sport.cz

Cristiano Ronaldo na Euru nezářil.

Článek

Úroveň ME klesla s navýšením účastníků závěrečného turnaje (od Eura 2016). Logicky. Hraje ho totiž téměř polovina z 55 evropských zemí (24), což kvalitu zákonitě rozmělňuje.

Některé výběry, včetně českého, turnaji v Německu moc nepřinesly. Nebo spíš vůbec nic. Jejich výkonnostní rozdíl proti nejlepším je značný, volí proti nim striktně defenzivní noty. Viz zápas Součka a spol. s Portugalskem. Dobývání desetičlenného bloku, vystavěného před šestnáctkou, nebaví nikoho. Hráče, ani diváky.

Sestřih zápasu Portugalsko - ČeskoVideo: Česká televize

Prvotřídní podívaná se ale leckdy neservírovala, ani když proti sobě stály vyspělé týmy. Že Euro nebylo strhující, dokládá finálová účast Anglie. Týmu, který v osmifinále se Slováky dělily od vyřazení vteřiny, následně ve čtvrtfinále se Švýcarskem ho spasil penaltový rozstřel. Albion se mohl opřít o světlé momenty hvězd. Bylo jich ale málo. Celý turnaj působila Anglie studeně. Unaveně.

Únava. Tohle slovo vystihuje letošní Euro. Není náhoda, že největší hvězdy na Euru naplno nezářily. Prostě ani nejlepší evropští fotbalisté nejsou Terminátoři. Ve snaze po stále vyšších a vyšších ziscích se navyšují počty zápasů na klubové i na reprezentační úrovni. Počty zápasů jsou už za hranou, na což upozorňují přední světoví trenéři.

Když dorazili na Euro, měli nejvytíženější borci v nohách klidně přes 50 zápasů. V soutěžích, kde téměř každý zápas je jako duel v Lize mistrů. Ne, tohle už opravdu není legrace zvládnout. Navíc… Samozřejmě, termín evropského šampionátu nelze posunout, nicméně herní forma fotbalistů kulminuje zkraje jara, nikoli tři týdny po konci sezony.

Dost možná největším problémem ale byla únava mentální. Na nejblyštivější klenoty je v klubech i v reprezentaci enormní tlak. Lze si na něj částečně zvyknout, ale nejde ho odrážet donekonečna. Ne náhodou zářili na Euru spíš nadějní mladíci. Zaprvé si tlak ještě tolik nepřipouštějí, za druhé jím ještě nejsou opotřebovaní.

Přestože Euro nebylo celkově ohromující, i nezasvěcený člověk si musel všimnout vysoké individuální kvality většiny hráčů. Jakým způsobem dokázali „vybruslit“ ze složité situace, jak jim míč seděl u nohy, jak se dokázali prosadit na minimálním prostoru. Krutým vysvědčením pro český fotbal je, že se toto netýkalo Čechů…