Článek
Pokud si někdo v pátek před polednem pustil online přenos z nominačních tiskovek fotbalových reprezentací, moc rozumu nepobral. Nedozvěděl se konkrétní důvod, proč v nich schází Antonín Kinský - brankář z anglické Premier League.
Ale popořadě.
Nejprve hovořil Jan Suchopárek - trenér jednadvacítky, do níž věkově mimořádně talentovaný gólman stále ještě spadá. Kinský ale na posledním srazu před červnovým Eurem na Slovensku bude chybět.
„Byla to varianta, ale bylo to po komunikaci s trenérem a hráčem. Není v nominaci jednadvacítky a dál bych to nekomentoval,“ oznámil Suchopárek.
Za chvíli ho v tiskovém sále na pražském Strahově nahradil trenér áčka Ivan Hašek, jehož výběr příští týden začne kvalifikaci o mistrovství světa. Kinský ale ani tady mezi brankáři nefiguroval. Hašek vybral trio Kovář, Staněk, Jedlička.
„Máme k dispozici tři brankáře, které jsme nominovali, kteří mají formu a které jsme v poslední době viděli. Je to po dohodě s trenérem jednadvacítky a i po dohodě s Tondou Kinským.“
Na doplňující dotaz Hašek o debatě na trase nároďák - Kinský odvětil:
„Já s Tondou nekomunikuju. Komunikují s ním trenéři brankářů áčka a jednadvacítky. A takhle se s ním dohodli.“
Taky z toho nejste moc moudří? A proč teda Kinský reprezentační duely s Faerskými ostrovy a Gibraltarem bude sledovat leda u televize?
Je zraněný? Uražený? Nešťastný? Z formy? Nebo má snad jiné mimofotbalové starosti?
Mlžení reprezentace poskytlo plodnou půdu pochybám, přitom se nabízelo spoustu možností, jak se dá vše s grácií vysvětlit. Výsledek?
Nešťastný. Nevysvětlený. Zbytečný. A ani těch pár Haškových slov nevzbuzuje důvěru.
V sehraném kolektivu je běžné, že se úkoly delegují na podřízené. Pokud je ale pravda, že Hašek osobně s Kinským nemluvil (nebo se aspoň o to nepokusil), je to minimálně zarážející a zavání to šlendriánem.
Sám reprezentační trenér před pár dny tvrdil, jak kvůli postupu na světový šampionát 2026 šidí rodinu a o víkendech sedí u televize nebo obráží stadiony. Pak ale nekontaktuje Kinského, jenž se stal po konci legendárního Petra Čecha (!) prvním našincem s rukavicemi v zahajovací sestavě duelu obdivované Premier League.
Je zbytečné připomínat, že Kinský má i pro reprezentaci potenciál na to, aby se stal dlouholetou oporou jako donedávna Čech.
Haškův telefonát do Londýna mohl mít i blahodárnější vliv na psychiku mládence, který po skvělém lednovém startu nezažívá v Londýně snadné časy. Kinský párkrát chyboval, uzdravil se konkurent Vicario a z české posily se stala dvojka, která už přes měsíc vysedává na lavičce. Haškův zájem mu mohl dodat sebedůvěru.
Je jasné, že vést nároďák vyžaduje trenérskou zdatnost, zkušenost a erudici, ale taky určitou diplomacii, takt nebo cit pro rétoriku.
V nejednoznačných zdůvodněních se reprezentace pod Haškem neztrácí poprvé. Situace s Kinským nápadně připomíná nejasná vyjádření z podzimu, kdy se vysvětlovala absence Patrika Schicka.
Podle Haška potřeboval hvězdný útočník v Leverkusenu doléčit drobné šrámy, jinak by prý rozhodně na sraz dorazil. Jenže Schick mezitím za Bayer normálně nastupoval a těsně před listopadovým srazem dokonce vstřelil i gól.
Rozpory registrovali i němečtí novináři z renomovaného magazínu Kicker.
I tady hned na počátku scházelo z reprezentace upřímnější vysvětlení, že Schickovu pohodu i pozici v klubu vylepší, když vynechá nároďák, kde navíc v předchozích měsících ztratil výsadní postavení, které mu svědčí. Nejistota by mu spíš víc ublížila. Veřejnost by to bez rozpaků pochopila, navíc Schicka perfektně zastupoval obr Chorý.
Podle Sport.cz v tréninku drobný zdravotní neduh limitoval i Kinského, což byla také jedna z informací, která od jeho zástupců putovala na Strahov.
Nezbývá doufat, že Kinského příběh bude mít stejný vývoj jako u Schicka. Na podzim při reprezentačních pauzách v Německu mákl, naklonil si přízeň trenérů, začal se pravidelněji objevovat v základní jedenáctce.
A po víkendu se Haškovi bude hlásit jako jeden z nejlepších střelců bundesligy.
