GLOSA: Buranství českých fandů. Vstupenka není povolení, že se chovám jako dobytek

Nejnovější případ se stal o víkendu na hokeji v Karlových Varech, kdy jeden z domácích podporovatelů vulgárně urážel brněnského obránce Ďalogu při odchodu do kabin. Ten to neustál, stejně tak jako kustod Komety.

Potyčka se stala další odpudivou scénou letošního play off.

Neurvalá menšina škodí drtivé většině spořádaných fandů, hokeji a vlastně celému domácímu sportu.

Je smutné, že by si jedinec buranský výlev zřejmě nedovolil na ulici, v obchodě, restauraci nebo kanceláři. S podivem, že návštěva stadionu mravy mění.

Smutnější je, že ho k urážení neodradila ani přihlížející drobotina, která se ve Varech nechtěně přimotala do celé šarvátky.

A nejsmutnější je, že podobní hulváti jsou nezřídka také tátové od rodiny.

Problém je daleko hlubší, delší a širší než ledabylost karlovarské ochranky nebo nezvládnuté emoce členů brněnského týmu.

Už před měsícem neotesanec v Kladně napadl třineckého Kurovského, který mizel z ledu.

Nedávno po fotbalovém derby zase ujely nervy nehrajícímu kapitánovi Slavie Bořilovi, který zkropil příznivce Sparty, jenž na poražené rivaly vytrvale mával bílým kapesníčkem.

Bořil, Ďaloga a další hříšníci jsou stále profíci, měli by provokace ustát. Pořád jsou ale lidi. A při incidentech ve značné nevýhodě, že každý jejich pohyb nebo gesto se zkoumá. Fanoušky (zpravidla) nikdo zásadně neřeší, pokud zrovna nevyvedou něco nezákonného. A už je docela fuk, že opakovaně přestřelují morálně nebo v obyčejné slušnosti.

Lidi, no. Stane se. Formálně se klub distancuje, pohorší se a jede se dál.

Kluby i soutěže se pokouší poskytnout divákovi co nejlepší a nejkomfortnější zážitek, až se v nich vzbuzuje mylné přesvědčení: Já platím, já se bavím. Ale jak sám uznám za vhodné.

Řvou, nadávají, urážejí, provokují, polévají soupeře pivem nebo po nich hážou kelímky a jiné předměty. Taky ale zakřičí gól, zatleskají, zafandí a hlavně zaplatí vstupné, takže je všechno v pohodě.

Pozor, ať nedojde k mýlce. Vytvoření nepřátelského prostředí pro soupeře představuje jeden ze základních atributů sportovního boje, vše má ale meze.

Když se křiklounům dovolí připomenout, že je na tribunách překračují, cítí se dotčeně, že se s nimi zachází jako s dobytkem. Nebo mají pocit, že se omezuje jejich svoboda a práva.

Pamatujete, jak si extraligové kluby před pár lety odhlasovaly pokuty za skandování vulgarit? Fanoušci se ještě víc šprajcli. Zatvrdili se, nadávky a protesty zesílily, až vedení soutěže pravidlo po sezoně v tichosti zase zrušilo.

Stálo by za to, aby se kluby ozývaly i dřív než ve chvíli, kdy se stane malér. Často při nepřístojném chování přimhouří oči, přehlíží ho nebo rovnou platí pokuty a tolerují. Zpravidla z obavy, že ztratí přízeň lidu.

Je to škoda. Nouzí o obecenstvo dva nejoblíbenější tuzemské sporty zrovna netrpí a je vhodná doba oslovovat další díl veřejnosti. Extraliga posunula v základní části návštěvnický rekord a na několika stadionech fotbalové ligy vládne atmosféra, kterou leckde v zahraničí mohou závidět a která láká k návštěvě.

Neobstojí argument, že při ní jste odjakživa slyšely nadávky a dál je budete slýchat. Ženy taky odjakživa nevlastnily volební právo, za rozdílné politické názory se věšelo a za kacířství se upalovalo na hranici.

Nic z toho už neplatí. Svět se vyvíjí. A pokud se chce, lze změnit i způsoby na tribunách.

Pro začátek by stačilo připomenout a připsat na lístek menším písmem: Zaplacené vstupné se nevrací. Nákup vstupenky není povolení chovat se jako zvěř. Jinde se přece taky tak nechováte.