Článek
Dlouho prohrávali a dlouho čekali na vyrovnání. Když české mládence v 87. minutě dostal z nejhoršího gól dravého útočníka Christopha Kabonga, remíza 1:1 jim nestačila. Chtěli víc.
V prvním plánu se chuti po vítězství dalo zatleskat, tři body z Islandu by se na startu evropské kvalifikace náramně šikly. Jenže v 93. minutě přišlo několik prohraných soubojů na vlastní polovině a rozhodující zásah Andriho Fannara Baldurssona, jenž měl spoustu času i prostoru. Bránícímu Danielu Kaštánkovi se sice v nejchoulostivějším momentu přimotal do cesty rozhodčí, ale tohle by jako omluva neobstálo. „Měli jsme udělat víc, aby ten gól nepadnul,“ dobře věděl trenér Jan Suchopárek.
Ojedinělá slabá chvilka? Kdepak, Češi nezvládli už konec první půle. Blízko islandské šestnáctky ztratili míč a po přímočarém brejku šel soupeř do vedení. Celá akce trvala 12 vteřin, během kterých česká defenziva mohla a měla reagovat.
Devět střel plus břevno a tyč zásluhou Patrika Vydry a Adama Karabce. Parta v bílém si na dalekém ostrově vybrala i kus smůly, ovšem křiklavější byla selhání v defenzivě. V osudových chvílích ji nikdo nepodržel a na konci zápasu se úplně rozpadla. Organizace? Nula, což správně zmínil krajní obránce Michal Černák, na Islandu jeden z nejlepších Čechů.
Je férové připomenout, že Suchopárkovi hoši spolu hráli teprve podruhé, zároveň se však hned zkraje nového cyklu sami dostali pod tlak. Na rozdíl od Walesu a Dánska, protivníků pro důležitý říjnový dvojzápas v Českých Budějovicích, jsou na nule. Pravda, Velšané i Dánové už hráli s Litvou, což je papírový outsider skupiny.
Hořká porážka na Islandu může mít dva efekty. Buď novému týmu před pokračováním kvalifikace nahlodá sebevědomí, nebo se ukáže jako cenný studijní materiál a otevře hráčům oči. Snad bude platit druhá varianta.
