ANTOŠOVA BŘITVA: Styděl jsem se a bylo mi fyzicky trapně. Co jsme předvedli, byla urážka hokeje!

Když jsem zápas komentoval, normálně jsem se styděl. Sám jsem si říkal, že je to úplně strašný, že k tomu není co říct. Fakt hrozný. Dostali jsme se do stavu, kdy kluci na ledě jenom stáli. Po 20 vteřinách stání v obranném boxu nejsi schopný reagovat dopředu a můžeš jít jenom střídat. Vůbec nemáš tempo hry. Sedneš si na střídačku, sedíš. Vlezeš na led, stojíš. Vždyť to je úplná zhovadilost!

Opravdu mi bylo fyzicky trapně za kluky, kteří za tuhle taktiku nemohli. Zápas je vlastně soutěž dvou týmů, v níž se používá fyzička, šikovnost, rychlost, taktika. My přece chceme vědět, jak jsou na tom naši osmnáctiletí hráči ve srovnání s konkurencí. A když tuhle soutěž zastavíme jenom taktikou, co uvidíme? Že prohrajeme 1:4 a ne 2:8? Že čtyři kluci dobře blokují střely, ale není tam ofenzivní snaha nebo rychlost?! Vždyť to je úplný opak toho, co v téhle věkové kategorii chceme.

Chápu, že nikdo z nás nechce sestoupit, aby český hokej hrál v béčku, jak už se v minulosti stalo. Ale proboha, to, co jsme viděli proti USA, přece nemůžeme po hráčích chtít. Měli bychom chtít rychlost, techniku, zakončení a vyzrálou taktiku. To, co jsme předvedli my, byla pro mě urážka hokeje!

Rozumím, že trenéři - zvlášť na těchto šampionátech - mají v klíčových zápasech sklon k bránění. Jenže na to je potřeba několik hodin tréninku, aby celá pětice dokázala z obranného boxu vyrážet do protiútoků. My jsme se o to ani nepokusili.

Vůbec nevím, jak bychom vlastně tuhle obranu jako takovou mohli ještě vylepšit. Možná bychom si mohli stoupnout v pěti na brankoviště, nechat do sebe střílet a čekat, že si dá soupeř vlastňáka a vyhrajeme 1:0...

Hráči se jedou na šampionát osmnáctek taky trochu předvést, a pokud nemají možnost jít do protiútoku a ukázat individuální schopnosti, bereme jim i možnost prosadit se na draftu NHL. Takže pokud jsme to těm klukům chtěli 28. a 29. června v Bridgestone Areně v Nashvillu co nejvíc znepříjemnit a znevýhodnit je, tak jsme určitě udělali maximum. Tímhle turnajem jsme ukázali, že umíme jen bránit v boxu, chytat střely na tělo, ale ofenzivní schopnosti tam nebyly.

Říká se, že hráče pro MS osmnáctek by nám měla vychovávat extraliga juniorů, že jenom výjimeční talenti se na turnaj dostanou z Chance ligy nebo extraligy, jako třeba brněnský Eda Šalé nebo liberecký Jakub Dvořák. Zbylí hráči jsou ale ze zámoří nebo evropských soutěží. Bylo pro mě trochu překvapením, že nebyl rozdíl, jestli hrál Andrej Fábry ze Sparty, nebo Dominik Petr s Kubou Štanclem z Finska resp. Švédska. Rozdíl nebyl markantní, ale i to možná bylo způsobené tím, že jsme do ofenzivy nepředvedli vůbec nic.

Asi pro všechny je překvapením, že Slováci porazili Finy a jsou v semifinále. Jenže vzpomeňte si na úvod turnaje, jak se prezentovali proti nám. Hráli aktivní hokej, bruslili, nechtěli být statičtí. A to je jasný signál do budoucna. Fakt mi nevadí defenzivní taktika, ale měla by být aktivní. Přechod z obrany do útoku by měl být daleko rychlejší. Jenže od nás tam nebylo vůbec nic, tenhle turnaj se vůbec nepovedl.