ANTOŠOVA BŘITVA: Dědek může být právem pyšný. Takhle silný tým už jsem dlouho neviděl

Přitom proti Kometě nechybělo mnoho, aby se šňůra výher přetrhla. Vždyť ještě 61 vteřin před koncem třetí třetiny Brno vedlo o dva góly. Nevím, jestli Kometa měla v závěru takovou smůlu, nebo prostě nemá takové defenzivní hráče, kteří by byli schopni finiš utáhnout, aby se vracela s výhrou.

Dva inkasované góly za necelých 40 vteřin padly po kumulovaných chybách Brňanů. Prohrané buly, nevyhozené puky, ale hlavně mě překvapilo, jak se hráči Komety roztáhli v obranném pásmu a nehráli kolem svého brankáře. Přitom Čiliak v tu chvíli potřeboval co nejvíc zblokovaných střel a nepustit nikoho k dorážce.

Majitel Petr Dědek má Dynamo jako svou výkladní skříň a jsem si jistý, že by byl hodně naštvaný, kdyby série klubu skončila těsně před rekordem. Právem je na tým pyšný a vkládá do něj při stoletém výročí klubu velké naděje. Takhle silný tým už jsem dlouho neviděl. Pamatuju éru Vsetína, jak těžce se tehdy proti němu a spoustě reprezentantů hrálo.

Ano, Petr Dědek teď může být hrdý, zároveň ale zůstává hodně náročný. Takže 14. vítězství v řadě a rekord bude hodně chtít. Protože si myslím, že taková šnůra už se komukoliv dlouho nepovede. Těžko se bude hledat takhle silný tým. Pardubice hrají v úterý s Libercem a za sebe říkám, že rekord udělají. A určitě se přijdou podívat i lidi, stejně jako v neděli čekám i v úterý vyprodaný pardubický zimák.

V nedělním programu mě hodně oslovily i další dva zápasy. Tím prvním byl souboj Mladé Boleslavi s Litvínovem. Chemici ho měli výborné rozehraný, vedli nejprve 3:0 a po druhé třetině 4:2. Nejdřív jsem byl překvapený, jak pak nezvládl třetí třetinu, v níž obdrželi čtyři góly. Pak jsem si ale uvědomil, jak moc dělá psychika.

Ze svých zkušeností vím, jak člověku narostou křídla, když se mu daří otáčet zápas a dostane se na vlně nahoru. Jeden můj bývalý trenér vždycky říkal, že když už se dostaneš nahoru, zpátky už nespadneš a dohraješ to. A přesně to dokázala Boleslav, Litvínov pak už do hry vůbec nepustila. Naopak hosté se začali bát o výsledek a situace se úplně otočila.

Stejně tak mě zaujala i třetí třetina mezi Olomoucí a Mountfieldem. Rozhodčí za řadu bitek udělili deset pětiminutových trestů, dohromady ve třetí části rozdali 72 trestných minut. Naprosto adekvátně, protože celkově se to kvůli frustraci hradeckých hráčů zvrhlo do takové otloukané. Olomouc ale jasně ukázala, že je neústupná.

Naopak Hradec po triumfu v základní části uplynulé sezony je v té aktuální až devátý, pouhé čtyři body od posledního místa. Mountfield bude muset zapnout všechny síly, především ale ty hokejové. Musí jít úplně jinou cestou. Cestou bruslení, přímočarosti a chytrosti, protože v bitkách body nezískáte.

Hradec trápí rozsáhlá marodka, hlavně mu hrozně chybí zraněný kapitán Smoleňák. I bez něj dokázal postoupit do čtvrtfinále Ligy mistrů, je to ale dané i tím, že když se vám v některé soutěži daří, víc se na ty zápasy těšíte. A pak najednou přejdete do extraligy, kde potřebujete každý bod, jste pod tlakem výsledku a padá na vás deka. Zase je na tom vidět, co dělá psychika, když víš, že musíš. A když navíc s úzkým kádrem hraješ několik zápasů týdně, musí se to projevit.