To se nedá bránit! Agresivita Slavie stoupla. Jak rohy rozhodují ligu

Makali na nich už před sezonou. Vždyť loni při jarní marné honbě za titulem jim web iSport.cz napočítal sérii 78 rohových kopů bez využití, která se dál natahovala.

„V závěru ligy jsme měli hodně rohů, ale neprosazovali jsme se z nich,“ pokyvoval pro Sport.cz i Milan Kerbr, jenž má v trenérském štábu Slavie standardky na povel. „Chyběl nám hráč, který by je zakončil nebo při nich navazoval soupeře a udělal prostor ostatním.“

I proto dychtili v Edenu po Tomáši Chorém, jehož efekt se dostavil hned na podzim. Slávisté se radovali, když odražený míč napálil do sítě Diouf v Liberci a Provod doma proti Plzni. Sám Chorý trkl mičudu do brány proti Pardubicím po předchozí hlavičce Bořila.

Tři trefy po rozích. Spíš šlo o akce, které z rohu vyplynuly. Žádné bezprostřední zakončení.

Z nich Slavia skóruje v druhé polovině soutěže. Zimova hlavička zařídila výhru 1:0 proti Baníku. Ogbu o víkendu ve šlágru proti Plzni zvyšoval na 3:1, což byl stav, který si už sešívaní s přehledem pohlídali.

Obě trefy zásadně přibližují Slavii k titulu.

„Její agresivita ve vápně je důležitá,“ vyzdvihoval dlouholetý ligový záložník Adam Jánoš v pořadu Přímák na Sport.cz. „A když do toho jdou hráči na sto procent, odměnění jsou alespoň velkou šancí. Soupeře to taky dostává pod tlak. A když to Slavii ulítne na přední tyč, automaticky to prodlužují. Mají to hrozně dobře nacvičené.“

Na jaře se projevuje, že slávisté zase na rozích a standardkách mákli.

Spolupracují s dalším analytikem, vymysleli nové a zjednodušené varianty. Při výchozím postavení a nábězích se inspirovali u Arsenalu, který je v zahrávání ofenzivních standardek světová klasa.

Když roli bránícího borce při zimním nácviku ve Španělsku plnil kapitán Bořil, po excelentně provedeném rohu jen zoufale máchl rukama: „Ty bláho, to se nedá bránit!“

Útočící hráči zpravidla nabíhají od zadní tyče. Bránící soupeři o nich nemají ponětí, poněvadž musí stát tak, aby viděli míč a exekutora. A najednou jim zpoza zad vyplave protivník.

Míč také směřuje prudce do malého vápna, kde je shluk těl, přes které se stěží brankář prodírá. Často jde o hraniční situaci, vždyť i třeba Jánoš líčí: „Minifaulů jsou tam mraky.“

A záleží už na rozhodčím nebo i VAR, zda některý střet jako v partii Slavie proti Baníku označí za nedovolený. Za risk to ale útočícímu týmu vždy stojí.

„Standardky jsou obecně důležité, v Česku to platí dvojnásob. V lednu, únoru i březnu jsou u nás složité terény, standardní situace jsou důležitým atributem hry,“ vyprávěl sám kouč Slavie Jindřich Trpišovský po výhře v Plzni. A připomněl: „Trápila nás trajektorie kopů, která se výrazně zlepšila.“

Až s něhou vzpomínal s kolegy na ďáblíka Stocha, který sešívané rohy v minulosti bravurně zahrával. Míč rychle vystoupal, ale rázem nečekaně padal do malého vápna nebo jiného určeného prostoru.

V Plzni na něj navázal při Ogbuvoě gólu Zafeiris. Proti Baníku si gólové áčko zapsal Provod.

Dohromady se slávisté po rozích radovali už pětkrát. Špičkou v tuzemské soutěži ale nejsou, vypovídají o tom tvrdá data společnosti Opta.

Za absolutní machry přes rohové kopy lze po dvou třetinách ligové sezony považovat Hradec Králové a Olomouc, jehož trenér Tomáš Janotka pro Seznam Zprávy vypočítával: „Za podzim jsme použili 44 variant rohů a 22 variant přímých kopů.“

I Sigma toho dost okoukala u Arsenalu. Jako Hradec zaznamenala už devět tref po rozích. Votroci kopali v sezoně o dva rohy méně, což jim při rozehrávkách od praporků dává statisticky o ždibec větší efektivitu.

Jaká další zajímavá čísla nejen z tabulky vyplývají?

- Nejvíc rohů zahrával ostravský Baník. Zužitkoval ale jen tři, čímž se řadí do ligového podprůměru.

- Dost bídná čísla má i druhá Plzeň. Zaznamenala dvě trefy bezprostředně po rohu. Z navazující situace, jako je gól z následné skrumáže nebo po odraženém míči, nemá ani jeden. Že by se projevovala letní ztráta obrovitého válečníka Chorého?

- Hned pět olomouckých gólů po rohu bylo vítězných. Bez nich by Sigma bojovala o udržení.

- Nejčastěji přímé rozehrání do vápna volí Budějovice (95,2 procenta). Rozehrání na krátko či jiný podobný signál nejčastěji volí Liberec, napřímo do šestnáctky posílá jen 73 procent rohů.

- Nejvíce rohům čelily Pardubice (144), Budějovice (143) a možná trochu překvapivě Boleslav (142).

- Nejvícekrát po rohu inkasovaly Budějovice (9), Pardubice (8) nebo Dukla (5). Je zajímavé, že inkasované góly korelují s postavením v tabulce.

- Nejlépe brání rohy Liberec, Jablonec a Slavie. Každý mančaft ze zmíněného tria kapituloval po rozích pouze jednou.

„Nejenže góly dáváte, ale nesmíte je zároveň dostávat. V tom jsme momentálně silní,“ pochvaloval si i sám trenér Trpišovský po triumfu v Plzni.

Jen poskytl další důkaz, že rohy často rozhodují.