Článek
„Sraz byl seznamovákem s novou filozofií a osaháním hráčů v těžkých duelech. Nemyslím, že smyslem bylo vyloženě udělat výsledky. Vnímám, jak jsou fanoušci nadšení, že vidí posun. Mám to stejně, ale je obrovský rozdíl, když jedeš na sraz, kde se od tebe vůbec nic neočekává, a pak přijde kvalifikace, kde prostě musíš porazit například Moldavsko,“ hodnotí expert Sport.cz Jakub Diviš.
Češi v uplynulých necelých dvou týdnech sehráli čtyři duely. S Chorvatskem, Španělskem a dvakrát s Anglií neuhráli ani bod a úvodní část elitní skupiny Ligy národů zakončili se skóre 2:10.
Pojďme se ale podívat, jak se český tým prezentoval. Respektive, jaké je srovnání s nedávným mistrovstvím světa, kde národní tým padl s Jižní Koreou a Mexikem, remizoval s JAR a celkově byl za předvedené výkony i výsledky hodně kritizovaný. Na lavičce byl Miroslav Koubek, jenž rovněž Česko na šampionát po dlouhých 20 letech dovedl přes baráž.
| MS 2026 | Statistika | Liga národů - září/říjen |
|---|---|---|
| 42,6 % | Držení míče | 35,9 % |
| 51,8 % | Procento přihrávek na vlastní polovině | 63,8 % |
| 84,3 % | Procento krátkých míčů | 87,1 % |
| 78 | PPDA akce proti | 111 |
| 0 | Obdržené branky po vysokém zisku soupeře | 3 |
| 23,1 % | Procento přihrávek na útočné třetině | 16,5 % |
| 54,5 % | Procento vstupů z přihrávek končících v útočné třetině | 54,3 % |
| 56,5 % | Přesnost přihrávek na útočné třetině | 58 % |
| 0 | Góly ze hry/zápas | 0,3 |
| 0,3 | xG ze hry/zápas | 0,4 |
| 54,3 % | Úspěšnost driblinku | 59 % |
| 15,9 | PPDA | 19,9 |
| 55,3 | Obranné akce/zápas | 62,3 |
„Změna stylu se španělským nádechem je určitě viditelná, i když samozřejmě skrz kvalitu soupeřů dělalo týmu problém udržet se na míči,“ shrnuje analytik Opty Jakub Kadrnožka. Na začátek je nutné dodat, že čísla hodně ovlivňuje domácí klání s Anglií, kdy Pavel Šulc viděl červenou kartu již ve 25. minutě.
I tak má reprezentace více přihrávek na zápas (368) než na světovém šampionátu (355), a to i přes celkem výrazně nižší průměrné držení míče (viz tabulka výše). Vytvořila průměrně 3,6 pasů na jeden útok a měla 8,8 dlouhých přihrávkových sekvencí bez ztráty míče, čísla z MS jsou 3,09 a 5,7. Zejména ve druhé metrice je rozdíl celkem viditelný.
„Národní tým měl také ohromných 63,8 % přihrávek na vlastní polovině, což je třeba v domácí lize věc dost nevídaná. Bohužel to vytvářelo i několik problémů,“ upozorňuje Kadrnožka.
O čem přesně mluví?
Kvalitní soupeř logicky vycítil, že pokud Češi praktikují delší výstavbu odzadu, je žádoucí na ně nalézt a zkusit presovat. Výsledkem je celkem 111 obranných akcí do 40 metrů od branky, což je 12. nejvyšší číslo napříč celou Ligou národů. Ve zmíněném území z toho plynulo 42 zisků balonů pro protivníky (3. nejvyšší hodnota) a tři obdržené branky po těchto situacích jsou dokonce nejhorším číslem.
Celkem 42krát ve čtyřech duelech ztratili Češi míč při napadání soupeře do 40 metrů od brány. Bylo z toho deset střel a hned tři inkasované góly.
Dalším stupněm je přechod dopředu. Ten český je v kombinaci s rozsáhlejší kombinací stále pomalý (1,57 m/s).
„Takové mají nejlepší týmy světa, kde je však daleko vyšší balanc mezi doteky na útočné a vlastní polovině. U Česka je to tak spíše tak, že se míč často vracel dozadu ke stoperům, nebo přišla ztráta od šestek či jiných hráčů,“ podotýká Kadrnožka.
Během MS a Ligy národů vstřelili Češi jediný gól přímo ze hry. Byla to trefa Jiřího Slámy proti Španělsku, do akce se zapojili také Štěpán Chaloupek (6), Ryan Naderi (9) a Adam Hložek (10).
A jen 16,5 procenta přihrávek končilo v útočné třetině. Z toho více než polovina je vstupních, což značí, že delších kombinací například kolem vápna měli Deniovi svěřenci zkrátka minimum. Jasně, proti stáli nejlepší fotbalisté světa. To je potřeba stále zohledňovat. Ukázala se i další bolest, tedy přesnost přihrávek v útočné třetině. V Lize národů byla teď jen 58 procent, což je stále více než na MS (56,5).
Kde naopak národní tým vyčníval? Zejména díky Adamu Hložkovi, Lukáši Ambrosovi a také Vladimíru Coufalovi se úspěšnost driblinků dostala až na 59 procent, což je nejvyšší číslo napříč celou Ligou národů.
Na závěr se podívejme na presink, konkrétně přes metriku PPDA. V jednoduchosti jde o to, kolik přihrávek tým soupeři dovolí, než na něj vlétne. Ukazatel napadání a toho, jak rychle a agresivně se mančaft snaží získat míč během soupeřovy rozehrávky.
Doteky s míčem české reprezentace v dosavadním průběhu Ligy národů. Jednoznačně nejvíce jich bylo ve vápně a těsně před ním.
Opět je nutné zmínit, že na vzorku čtyř duelů se velmi projeví zmíněné domácí klání s Anglií ovlivněné brzkým vyloučením. Hodnota 19,9 je tak extrémně vysoká.
„Celkově ale český tým razil spíše aktivní blok. Ovšem je tam jen 62,3 obranných akcí na zápas, z čehož 31,3 z toho jsou aktivní v poli (obranné zákroky, vystihnuté přihrávky a fauly). Ve zbytku jde o bloky a odvrácené míče, kde Češi patřili k nejlepším. Obrana byla spíše poziční a v bloku s aktivním tlakem na míč, ale bez dalších akcí. Oproti MS je to však velký posun,“ shrnuje Kadrnožka.
