ANALÝZA: Pár minut od fiaska. Drhlo to po střídání i u lajn. Čechy čeká konkurz

„Bylo to složité, zápas nebyl pohledný. Měli jsme to ale relativně pod kontrolou,“ líčil před kamerou České televize útočník Patrik Schick.

Jeho hodnocení nebylo rozhodně scestné.

Reprezentanti si v Hradci Králové soustavně vytvářeli střelecká zakončení. Ukazuje to graf analytické společnosti Opta. Podle moderní statistiky očekávaného gólu (xG) zvítězili Češi 2,19 ku 0,38. Za běžných okolností by nejspíš v poklidu vyhráli 2:0.

Místo přesvědčivé výhry nastala v sobotu honička, po níž musí Češi snad ještě teď líbat Schickovo temeno. Dvě gólové hlavičky forvarda Leverkusenu zabránily fiasku.

„Výsledek 1:1 by byl tragédie,“ uznal v televizním studiu expert Karel Poborský. A vedle něj další exreprezentant Pavel Kuka přitakal: „Bylo to utkání, které se musí vyhrávat. A pokud možno vyšší rozdílem.“

Trenér Ivan Hašek proto poprvé od zápasu loňského Eura proti Portugalsku nasadil dva ryzí útočníky - vytáhlého spasitele Schicka a ještě urostlejšího Chorého. Připočtěte k tomu neúnavný stožár jménem Souček ve středu pole. A rázem máte letku, která ze vzduchu musí děsit snad všechny obrany napříč Evropou.

Zádrhel?

Do vápna nelétaly centry, což už v poločase vytýkal Poborský: „Míčů je tam málo na kvalitu, jakou máme ve vzduchu. Do zhuštěné obrany je velice složité se dostat kombinačně nebo individuálně.“

„Pár centrů tam bylo, ale nedokázali jsme najít správné skuliny,“ přemítal diplomatičtěji Schick.

Upřímně? Národnímu týmu dlouhodobě schází plejer ražení, jako býval právě Poborský nebo třeba Jankulovski. Zkrátka někdo, kdo od lajny nasype do vápna za zápas kvantum zajímavých pobídek.

Vyjadřuje to i drobnost, jako je mapa společnosti Opta průměrující pozice jednotlivých členů základní sestavy, kde se nejčastěji potkávají s míčem. Všimněte si, že nikdo z Čechů nemá puntík blíž lajny.

Logické, když vezmete v potaz, jak Hašek seskládal kraje - zprava hrál Černý, který si místo centru přirozeně šteluje míč na silnější levačku. Zleva hrál všudybýlek Šulc, který je spíš střeďák.

Jenže nápaditý mládenec se nedostal do hry, jak má ve zvyku v Plzni. A najednou nebyl v záloze nikdo, kdo by zásoboval střelce potřebnou municí.

Složení záložní řady skýtalo větší prostor aktivním krajním bekům, ale ani oni tentokrát nepředvedli světoborný výkon.

Přitom Coufal na podzim v Lize národů patřil statisticky mezi nejlepší Čechy. Proti zalezlým Faerům se ale těžko dostával náběhy za obranu, ve 14. minutě naopak nejistým zákrokem pustil do šance Sorensena. Projevovalo se herní manko. Možná se proti Faerům jevil jako lepší alternativa mladší a rozehranější slávista Douděra - Čech s nejvyšším počtem centrů v domácí lize.

Coufal první centr vyšší jakosti poslal do šestnáctky až po 70 minutách, krátce nato preventivně střídal.

Přitom Češi měli na hrotu zakončovatele, kteří by kvalitnější pobídky dokázali využívat. Hašek je nestáhl, což se ukázalo jako klíčové. V 85. minutě Schick trknul nádherný centr Zeleného - dvaatřicetiletého univerzála ze Sparty, který v národním týmu zase zaskočil na bekovi.

V úvodu duelu se blýskl z hranice vápna hezkým volejem slabší pravačkou, ale zdá se, že konkurz na stabilního levého obránce bude dál pokračovat.

Členové současné české generace v mezinárodním kontextu nikterak individuálně nevybočují. Snad jen zdravý a rozparáděný Schick by měl potenciál sázet góly za evropský velkoklub. Další výjimkou je v určitém kritériu reprezentační kapitán Tomáš Souček - stožár z West Hamu má naprosto ohromující statistiky ve vzdušných soubojích.

V pěti nejlepších evropských ligách stěží hledá konkurenci, přesto on v 83. minutě neuhlídal Vatnhamara, který po rohu srovnal.

„Vyčítal bych si to, kdyby Schicky nedal gól,“ řekl do televizní kamery. A před píšícími novináři reprezentační kápo pokračovalo v sebehaně: „Myslím, že jsem mohl reagovat líp. Beru to na sebe, s tím hráčem jsem byl. Přišel skvělý centr, soupeř se výborně trefil. Radši takové góly dávám já.“

Pište si, že to nejsou prázdné fráze. Důsledně bránící Faeřané Součkovu stylu nesvědčili. Jeho a další kolegy nutili vymýšlet a řešit situace kreativněji, v čemž reprezentační lídr nedominuje. Snažil se, ale kazil. Vytáhlý třicátník vyniká v jiných zápasech a proti jiným soupeřům.

Faerské srovnání nezpůsobila jen Součkova chyba. Vyvrcholila tím stereotypní až letargická pasáž hry, v níž se projevil řetězec nedokonalostí, do které zapadli i střídající hráči.

Všimli jste si?

Douděra hned po nástupu nezpracoval u střídačky jednoduchý balon. Debutant Šín se o pár chvil později nechal u vlastního praporku lacino obehrát Danielsenem, po jehož akci následoval vyrovnávací roh.

Změny v sestavě se úplně nezamlouvaly ani Poborskému. „Střídání byla spíš do defenzivy. Neměli jsme s kým hrát nahoru, střídání byla na zajištění,“ podotýkal.

A Hašek na tiskovce vysvětloval: „Střídání zraněného Holeše byla komplikace v tom, že jsme ztratili jedno okno ke střídání. Původně jsme měli jiný plán, chtěli jsme některé hráče pošetřit na příští utkání, ale museli jsme to přehodnotit.“

Rozpaky překryly některé solidní individuální výkony. Třeba sebejistý Ladislav Krejčí v první půli nezkazil přihrávku a po utkání mu statistici napočítali úspěšnost pasů 92 procent - a to nevolil pouze alibistická řešení.

Pokud bude v Gironě nastupovat i dál, stane se i jasným lídrem reprezentační defenzivy.

Je logické, že Faeřané ji zcela neprověřili. Při protiútocích ale ukázali, že nebyli zcela neškodní. Outsidera z ovčích ostrovů nevykolejilo, že poměrně brzy prohrával. Dál zůstával konsolidovaný, což Čechům dělalo potíže.

Faeřané měli ale technické limity. Třeba gólman Reynatrod první čtyři odkopy namířil přímo do zámezí. Kromě něj sedm dalších členů základní sestavy kope tamní ligu a zbytek sestavy dolepili jedinci z islandské, slovinské a polské ligy.

Ne, to nejsou soutěže, k nimž český fotbal vzhlíží. A pokud chce na světový šampionát, neměl by s podobnými soubory ztrácet. Povedlo se. Vzpomínat se na to ale nejspíš moc nebude.