Článek
Varianty byly různé. Adam Lacko dorazil do Misana v pozici jezdce, který mohl při shodně mimořádně šťastných okolností získat titul, stejně tak ovšem existovala možnost propadu až na páté místo. Konečnou bronzovou pozici a obhajobu postavení ze sezony 2019 považuje za úspěch.
Titul si v Misanu zajistil již v sobotu Maďar Norbert Kiss. Druhou příčku obsadil Němec Sascha Lenz.
„Musím popřát Sashovi k druhému místu, z lovce se stává kořistí. Na rozdíl od Jochena a Antonia jsem setrval v elitní trojce. Chtěl jsem sice bojovat o druhé místo, udělali jsme pro to všechno, ale nějak to nevyšlo," hodnotí Lacko po posledním závodě šampionátu.
„Nepamatuji si, kdy jsem se naposledy vracel domů bez poháru. Ale o tom je závodění. Nemá cenu řešit, co by se stalo, kdybych se v jednom ze závodů nezahákl o Antonia, tak to někdy chodí. Prostě víkend blbec a hotovo," krčí sedmatřicetiletý český pilot rameny.
Z pozice jezdce, který od roku 2015 jako jediný nechyběl ani jednou na celkových stupních vítězů, vysoce hodnotí práci týmu.
„Několik víkendů jsme letos zlomili v náš prospěch v neděli, po sobotě tak čekala na kluky hodně dlouhá noc. Přes zimu budeme mít co dělat, ale máme z čeho vycházet," ujišťuje Lacko.
Poprvé se třemi speciály
Za týmové kolegy měl v sezoně Téo Calveta a Aliyyah Kolocovou. Pro Buggyru se tak jednalo o šampionát historický, poprvé nasadila do šampionátu tři speciály ve vlastní režii, přičemž z početní převahy se těšili zástupci Buggyra Academy.
Buggyra v závodě mistrovství Evropy tahačů v Mostě
Buggyra
Závodem v Misanu skončilo první pocovidové mistrovství Evropy. A jak se nechal slyšet týmový boss Martin Koloc, v první řadě vyhrál truck racing a promotér šampionátu.
„Máme za sebou povedenější víkendy, nicméně celkově spokojenost. Adam uhájil postavení v evropské špičce, Téo bojoval do posledního dne o elitní šestku, zatímco Aliyyah jako historicky nejmladší závodnice šampionátu nabrala spoustu neocenitelných zkušeností," hodnotí Koloc.
„Koncept Buggyra Academy se jednoznačně osvědčil, průměrný věk pilotů není snad ani pětadvacet let, máme na čem stavět." Z pozice majitele pak oceňuje celé fungování týmu. „Do každého závodu jsme nasadili tři auta, po organizační stránce všechno klapalo. Jednoznačně palec nahoru," poukazuje Koloc.
