Článek
Kudy vlastně vede cesta do špičkové tovární stáje? „Je to trnitá pouť. V mém případě osmnáct let práce na závodních autech. Od roku 2004 jsem pak pracoval pro zahraniční týmy, v nichž jezdili Charouz Racing System. Tohle je ale určitě to nejlepší, co jsem dělal,“ vyprávěl se zářícím pohledem Vavřík po potvrzení celkového triumfu.
Na prototypu královské třídy LMP1, jenž na podvozku Lola dokáže díky dvanáctiválcovému motoru Aston Martin létat po okruzích takřka čtyřsetkilometrovou rychlostí, pracují Češi ještě se dvěma angickými techniky. Konflikt mezi ostrovním konzervativním přístupem a českým uměním improvizace prý ale nehrozí. „Na všechno je systém a lidi, kterým improvizace prý ale nehrozí. „Na všechno je systém a lidi, kteří přesně vědí, co dělat. Všechno je dopředu přesně vymyšlené a naplánované,“ líčil Vavřík.
Proto prý ani nenastal v letošní sezóně moment, kdy by v garáži bylo stísněné ticho. „Nejhroší je vždycky první testování a první závod. Nikdo ještě neví, zda bude všechno fungovat tak, jak má, a někde něco neodpadne. Nám ale auto fungovalo dobře,“ smál se český zástupce v Aston Martinu.
Jediným zádrhelem je tak jen prachbídný rodinný život. „Je to těžké odříkání, hlavně pro mou rodinu. Zatímco oni jsou v Česku, tak já strávím dvě stě osmdesát dní mimo republiku. Sem tam se stane, že za mnou třeba na týden přijedou, to je ale všechno. Naštěstí mě manželka chápe a podporuje,“ uzavřel Vavřík vyprávění.
