Článek
„Co se týká mého salta, není to úplně jako sen, priorita, ale jako určitý směr. Beru to jako motivaci pro ostatní lidi, kteří mají také nějaký handicap," říká šestačtyřicetiletý jezdec. Backflip by měl skočit při FMX Gladiator Games v pražské O2 areně. Kdy to bude, ale netuší. „Termín není důležitý, i když se mě každý ptá, kdy už to bude. Nemusí to taky být vůbec, když dojdu k nějaké komplikaci, kterou nebudu schopný překonat. Na prvním místě je zdraví, už jsem dotrhanej dost," vysvětluje.
Hlavně nic neuspěchat, to mu radí i Vít Kuklík, v jehož endurové škole Aleš Eger trénuje. „Bude to, až si budeme stoprocentně jistí a bude mít za sebou desítky a desítky skočených salt bez problémů."
Ještě víc než backflip ale Aleše Egera láká Dakar. „Ten považuji za vrchol všeho. Opravdový boj člověka se sebou samým. Bylo by to moje velké přání, kdybych se výkonnostně dopracoval k tomu, že by si mě někdo všimnul a s doprovodem bych byl schopný Dakar dojet," svěřuje se svým dalším snem.
„Jsem překvapený, kolik práce udělal. Každým tréninkem se zlepšuje. Začíná zrychlovat, skákat, takže opravdu klobouk dolů, co už dokázal," chválí ho trenér a jeho svěřenec dodává: „Když na mě někdo kouká, tak si myslí, jak můžu zastavit nebo zatočit doprava. Myslím si, že je to víc o hlavě. Je to úplně stejné, jako když nohy máte, jste na vysoké motorce a nedosáhnete na zem."
Nepotkáte ho jen na motorce, ale i za volantem autobusu. Pracuje totiž jako řidič pražského dopravního podniku. A pomáhá také obětem dopravních nehod. „Když vidím někoho, jak má sportovní motorku, která sama o sobě nezatáčí, nemá rejd a jeho prioritou je exhibovat, tak mě z toho mrazí. Ten člověk je nebezpečný pro sebe i své okolí. I proto tohle dělám, aby si lidi uvědomili, že každý člověk, který něco umí a ovládá, nemá potřebu to ukazovat druhým."
